Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Vzestup bitcoinu je založen na pomíjivých faktorech a nevydrží, tvrdí americký analytik Dan Dolev
Vzestup bitcoinu je založen na pomíjivých faktorech a nevydrží, tvrdí americký analytik Dan Dolev
USA se snaží změnit nerovnováhu vojenských sil v Pacifiku rozmístěním většího počtu raket.
V oblasti Tichého oceánu se stupňuje napětí mezi Spojenými státy a Čínou. Američané se obávají stále silnějšího vojenského vlivu svého ekonomického a geopolitického konkurenta v Pacifiku. Proto chtějí rozmístit větší počet raket na svých lodích v oblasti.
Posilování vojenské výzbroje souvisí také s tím, že vypršela smlouva o kontrole zbraní s Ruskem. Jedná se o dohodu z 80. let minulého století, která omezovala rozmístění raket krátkého a středního doletu. Jedním z argumentů Trumpovy administrativy pro odstoupení od dohody bylo i to, že se netýká komunistické Číny.
I proto americká armáda plánuje, že vyzbrojí svá plavidla v oblasti raketami Tomahawk. Vyplývá to z požadavků na vojenský rozpočet pro rok 2021 a také z prohlášení vojenských představitelů v americkém Senátu. Jde o první nové použití raket dlouhého doletu za několik desetiletí, napsala agentura Reuters.
Čína v této souvislosti vyzvala Spojené státy, aby byly opatrné a přestaly „předvádět vojenské svaly“ v blízkosti druhé největší ekonomiky světa.
Pentagon se snaží tímto opatřením snížit převahu řízených raket na čínské pevnině. Vysocí američtí důstojníci varovali, že je třeba čelit vojenské nerovnováze v regionu. Jedná se také o ochranu spojenců v Tichomoří, na prvním místě jde o Japonsko, ale rovněž o Tchaj-wan, jejž považuje Peking za své území. Posílení výzbroje se má týkat amerického námořnictva, jež v tomto regionu operuje.
Podle amerických vojenských zdrojů jde zejména o posílení výzbroje lodí v oblasti, která se rozprostírá od japonských ostrovů směrem na jih včetně Tchaj-wanu, Filipín a Bornea a hraničí s čínskými vodami. Během jednání senátního vojenského výboru to v březnu potvrdil i velitel amerického námořnictva generál David Berger. Jako příklad nové výzbroje zmínil právě rakety Tomahawk, jež se „proslavily“ při nasazení během iráckého konfliktu v roce 1991.
Nové vyzbrojení plavidel v regionu má zejména vyslat signál Pekingu, že Washington nehodlá nečinně přihlížet posilování čínské vojenské přítomnosti v regionu. Dlouhodobě by ale mělo jít také o výrazné navýšení počtu amerických raket v Tichomoří, aby se arzenál vyrovnal čínským silám. S posílením výzbroje se počítá i na území Japonska a Tchaj-wanu, aby se dosáhlo toho, že si čínská strana případný vojenský útok v oblasti rozmyslí.
„Američané se vracejí ve velkém stylu,“ zhodnotil novou taktiku v Tichomoří bývalý vojenský poradce australské vlády Ross Babbage. Nová americká výzbroj by měla mít do roku 2025 navrch oproti čínským raketovým systémům, odhadl.
Čínské úřady naopak varují před obnovováním „mentality studené války“ kvůli změně strategických amerických plánů. Peking přitom během koronavirové krize stupňoval vojenský nátlak na Tchaj-wan vojenskými manévry v Jihočínském moři.
Čínská vojenská převaha nad americkou vznikla v posledních dvaceti letech, kdy se Američané soustředili na přítomnost na Blízkém východě a v Afghánistánu. Raketové systémy Říše středu mohou nyní ohrožovat americké letadlové lodi i další vojenská plavidla, ale také námořní základny v Pacifiku, které tu vznikly po druhé světové válce. Navíc stále posiluje čínské námořnictvo.
Skutečnost, že Čína nebyla signatářem dohody INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty), umožnila, že v posledních letech mohla v oblasti rozmístit okolo dvou tisíc raket, odhadla americká armáda. Palebná síla čínské armády je v současnosti v Tichomoří větší než americká. Proto se Američané rozhodli tuto nevýhodu změnit. Při hypotetickém konfliktu v čínských vodách by v současnosti Spojené státy mohly prohrát, varují představitelé americké armády.
Z rozpočtových požadavků vyplývá, že armáda chce použít 125 milionů dolarů (v přepočtu 3,2 miliardy korun) na pořízení 48 nových raket Tomahawk v příštím roce. Ty mají dolet až 1600 kilometrů. Námořnictvo navíc testuje i nový typ raket kratšího doletu, které mohou být použity proti nepřátelským plavidlům. Ve výzbroji by mohly být od roku 2022.
Armáda začala také se zkouškami nových raket dlouhého doletu, jež byly zakázány smlouvou INF, kterou Donald Trump vypověděl v polovině loňského roku. Ty mohou ničit cíle na moři i na zemi, uvedlo americké námořnictvo. Čínské ministerstvo zahraničí namítlo, že jejich rakety mají chránit území Číny a nemohou ohrozit pevninu Spojených států.
