Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Uznávaný americký politický analytik Janusz Bugajski tvrdí, že Rusku hrozí zhroucení a rozpad mnohem akutněji, než si je Západ ochoten připustit. Ve hře je rozsáhlý ekonomický kolaps a občanská válka.
Politický analytik Janusz Bugajski se dlouhodobě věnuje modernímu Rusku a jeho vztahům k Evropě. Ve své nejnovější knize Failed State: A Guide to Russia’s Rupture popisuje rizika rozpadu Ruské federace.
Předpokládá, že k rozpadu současného největšího státu světa, kterému vládne už od roku 2000 Vladimir Putin, dojde poměrně rychle a za dramatických okolností, na něž nejsou západní demokracie připraveny.
V rozhovoru pro ukrajinský deník The Kyiv Post vysvětlil, proč je Rusko nestabilním státním útvarem. „Ruské základy státu, podobně jako jeho armáda, jsou mnohem křehčí, než se moskevská propaganda snaží přesvědčit své občany i lidi, kteří žijí mimo Rusko,“ zdůraznil politolog.
Ekonomické sankce Evropy a Spojených států vytvářejí enormní tlak na ruskou ekonomiku. Ruský rozpočet přichází o příjmy z prodeje ropy a zemního plynu a dostává se do vysokých deficitů.
Navíc hrozící vojenská porážka na Ukrajině zesílí mocenské konflikty mezi ruskou elitou a také mezi centrem a mnoha regiony v rámci Ruské federace, která sestává z 89 subjektů včetně 24 republik, jež mají největší míru autonomie s vlastní ústavou, parlamentem a hlavou státu.
Už nyní je možné pozorovat známky konfliktu mezi různými mocenskými strukturami. Dokazují to záhadná úmrtí více než desítky ruských oligarchů a časté čistky v rámci vedení armády, připomenul Bugajski.
I když se nyní zdá, že je Putinova pozice velmi silná, až neotřesitelná a zároveň má vysokou podporu samotných Rusů, jeho vliv v zemi může velmi rychle oslabit. K tomu dojde v momentě, kdy Rusko bude muset akceptovat územní ztráty na Ukrajině, které Kreml nedokáže u veřejnosti zatajit. Navíc je velmi pravděpodobné, že ruský stát v příštím roce oslabí své výdaje v oblasti sociálního a důchodového systému.
To může urychlit mocenské boje. Regionální politici pravděpodobně využijí ekonomického chaosu a politické nestability k vyhlašování nových nezávislých republik, což bude kopírovat situaci na konci éry Sovětského svazu.
„První, kdo vyhlásí suverenitu a nezávislost, budou etnicky homogennější neruské republiky. Regiony, kterým vadí vykořisťování jejich zdrojů a rozpočtů Moskvou, a republiky a regiony, které mají vnější pozemní nebo námořní hranici se sousedními státy se spřízněným obyvatelstvem,“ vysvětlil Bugajski, který rovněž působí jako analytik v prestižním washingtonském think-tanku Jamestown Foundation. Ten vznikl už v roce 1984 jako platforma pro podporu sovětských disidentů. Nezisková organizace se profiluje jako bezpečnostní a obranný think-tank se zaměřením na prostor bývalého Sovětského svazu.
Navíc je podle politologa s polskými kořeny potřeba počítat s tím, že proces výměny Putina nebude pokojný, protože se objeví více adeptů na jeho post. To dále oslabí schopnost moskevského centra prosazovat jednotnou politiku na území současné federace.
Rizikovým faktorem pro udržení celistvosti Ruska je rovněž stav ruské armády, jež je výrazně oslabena válkou na Ukrajině. „Po rozsáhlých vojenských ztrátách na Ukrajině bude Moskva více spoléhat na místní milice a policejní síly, aby potlačily nepokoje a pokusily se sesadit alternativní vlády,“ předpovídá Bugajski. Loajalita těchto složek vůči Kremlu je ale omezená.
Západ musí vzít také v úvahu rozmístění arzenálu zbraní hromadného ničení, hlavně jaderných hlavic. Jejich vlastnictví může pomoci „novým exruským státům“ s uznáním nezávislosti.
Dalším černým scénářem je vypuknutí občanské války na území dnešního Ruska, zejména v regionech, které jsou etnicky různorodé. Svou roli v rozpadu Ruska může hrát i Čína a podpora některým hnutím, jež nechtějí být závislá na Moskvě. „Peking bude hledat více zemědělské půdy, energie a přírodních zdrojů,“ je přesvědčen americký politolog. Nahrává tomu i fakt, že mezi čínskými a ruskými regiony jsou obrovské populační rozdíly.
Západ by se měl podle Bugajského vymanit ze současných myšlenkových stereotypů ve vztahu ke Kremlu a začít plánovat všechny eventuality vývoje v Rusku, včetně vypuknutí občanských válek, odtržení jednotlivých republik, rozsáhlého ekonomického kolapsu nebo obrovské migrační vlny z ruského území. Doporučuje posílit bezpečnost členů NATO a jejich spojenců na hranicích „s kolabujícím“ Ruskem.
