Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
Debata o dodávkách moderních západních stíhaček na Ukrajinu vede k tomu, že se srovnávají starší americké stroje F-16 s ruskou nejmodernější chloubou Su-35.
Ukrajina od začátku války požaduje po Spojených státech stíhací letouny F-16. Bílý dům ale namítá, že stíhačky nejsou pro ukrajinskou obranu nezbytné. Mezi vojenskými experty se vede debata o tom, jak by mohly spolehlivé americké stroje pomoci ovládnout ukrajinské nebe a zda by měly šanci uspět v bojové konfrontaci proti novějším ruským stíhačkám Su-35.
Podplukovník amerického letectva ve výslužbě Dan Hampton nicméně tvrdí, že nejmodernější stíhačky jsou přeceňované a při potenciálních vzdušných soubojích by ruské stroje za americkými zaostávaly.
Dokonce o nich říká, že se jedná o neškodný šrot. „Naše letouny jsou odolnější. Nesázel bych v bojích na Su-35 nebo jakýkoli jiný letoun ruské výroby,“ zdůraznil pro rádiovou stanici Hlas Ameriky Hampton, jenž dlouhá léta létal na F-16.
Mluvčí americké Národní bezpečnostní rady John Kirby zdůraznil, že dodávka stíhaček F-16 není v současné době na stole, i když se zvyšuje tlak od amerických senátorů na Bílý dům, aby Joe Biden poskytl ukrajinským obráncům americké stíhací stroje.
Stroje F-16 slouží v americkém letectvu už od roku 1979, jsou ale pravidelně modernizovány včetně nové avioniky. Cena se uvádí mezi patnácti a devatenáci miliony dolarů. Americké letectvo si pochvaluje zejména výbornou ovladatelnost a výkon stíhačky, která dokáže letět rychlostí přes dva tisíce kilometrů v hodině. Spolehlivé letecké vlastnosti dokazuje i to, že kromě USA využívá letadla přes dvě desítky zemí.
Velkou výhodou je podle Hamptona to, že je stíhačka obtížně viditelná, protože je menší než většina konkurenčních strojů. Standardně má ve vybavení dvacetimilimetrový kanon a může nést až šest raket typu vzduch-vzduch.
Ruský Suchoj Su-35 je označován za těžký stíhací letoun. V ruské armádě létá od roku 2014. Hampton tvrdí, že se dá snadno zachytit na radaru a lze na něj střílet rakety dlouhého doletu. Charakterizuje jej jako typický ruský stroj, který sice vypadá na vojenských přehlídkách dobře, pro bojové nasazení ale už tak skvělý není. „Můj osobní názor je, že to je haraburdí,“ řekl pro americký Newsweek.
Podle dostupných informací Rusko ztratilo od začátku války minimálně dva stroje Su-35, ale skutečné ztráty mohou být i vyšší. Cena ruských stíhaček se udává ve výši 43 milionů dolarů.
Ukrajinské zdroje uvádějí, že k srpnu 2022 zničily 24 kusů těchto stíhaček, celkově měla ukrajinská armáda sestřelit už 305 letadel a 290 helikoptér. Ukrajinský generál Alexej Hromov už loni prohlásil, že nejmodernější ruské stíhačky prokázaly během bojového nasazení jen malou odolnost.
Ruská akciová společnost Sjednocená letecká korporace (OAK), která sdružuje ruské producenty letadel, propaguje Su-35 jako vyspělé letadlo čtvrté generace s prvky technologií páté generace. Má se jednat zejména o technologii stealth, která minimalizuje detekci letadla u nepřátelských radarových systémů.
Rusko vyvíjí rovněž stíhačku páté generace Su-57, která se ale dosud neúčastnila přímo bojů. Do výzbroje ruské armády byla zařazena v roce 2020. Nový stroj se chlubí „supermanévrovatelností“ a nejmodernější avionikou. Stroj má umět útočit na nepřátelské námořní i pozemní cíle z velkých vzdáleností. Ruské letectvo mělo být v posledních deseti letech modernizováno a získat až 350 nových letadel, uvedl britský think-tank Royal United Services Institute (RUSI) loni v březnu.
