OSN vytáhla proti zabijácké umělé inteligenci. Chce zákaz autonomních zbraní ve válkách

Pokud samočinný dron omylem zabije civilisty, kdo za to bude odpovědný? Moderní konflikty přinášejí otázky, na které etika teprve hledá odpověď. Proti robotům-vojákům vznikla i rozsáhlá petice.

Pokud samočinný dron omylem zabije civilisty, kdo za to bude odpovědný? Moderní konflikty přinášejí otázky, na které etika teprve hledá odpověď. Proti robotům-vojákům vznikla i rozsáhlá petice.

Celý článek
0

50 milionů malým firmám. Skupina eRockets chce pomoci začínajícím e-shopům

České e-shopy často nedokážou kvůli silné konkurenci růst: jejich rozvoj brzdí nízké marže. Tuzemskému e-commerce chce nyní pomoci investiční skupina eRockets.

České e-shopy často nedokážou kvůli silné konkurenci růst: jejich rozvoj brzdí nízké marže. Tuzemskému e-commerce chce nyní pomoci investiční skupina eRockets.

Celý článek
0

Změnit práci, zahrát hru. LinkedIn zavede gaming, aby vám ukradl víc času

Původně byznysová sociální síť sáhne k průlomovému kroku a zavede ve své platformě hraní her. Firmy tak už nebudu soupeřit jen v zisku, ale i ve skóre svých zaměstnanců.

Původně byznysová sociální síť sáhne k průlomovému kroku a zavede ve své platformě hraní her. Firmy tak už nebudu soupeřit jen v zisku, ale i ve skóre svých zaměstnanců.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Americký generál Ben Hodges: Pomozme Ukrajině dobýt Krym

Místo aby Západ nutil Ukrajince zasednout s Rusy k jednacímu stolu, měl by jim pomoci získat Krym, říká penzionovaný americký generál Ben Hodges.

Americký generál Ben Hodges: Pomozme Ukrajině dobýt Krym
Penzionovaný americký generál Ben Hodges podporuje dodávky moderních zbraní pro Ukrajinu | foto Profimedia.cz

Od invaze ruských jednotek na Ukrajinu uplynul už téměř rok. Za tu dobu byly zabity tisíce civilistů i vojáků na obou stranách konfliktu. Ruské útoky zcela zničily města i vesnice. Rozsah zkázy přiměl mnohé k volání po tom, aby Ukrajina zasedla s Ruskem k mírovým jednáním. Morálka ukrajinských ozbrojených sil je však stále stejně silná a jejich vojákům se daří bránit svou vlast úspěšněji, než si většina myslela, že je vůbec možné. Země by proto udělala velkou chybu, kdyby v této fázi vstoupila do mírového jednání s Ruskem.

Existuje řada důvodů, proč by bylo jednání s Ruskem nerozumné. Pokud jde ve válce o víc než jen o Ukrajinu, pokud jde o zachování mezinárodního pořádku založeného na pravidlech a pokud jde o prevenci ruské agrese vůči Evropě, pak by nemělo být přijatelné, aby bylo Rusko za invazi jakkoli odměněno. Jakýkoli mír, jenž by Rusku zajistil nějaké územní zisky, by přesně toto udělal. A snaha o rozhovory už proběhla. Minské dohody podepsané po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2014 vedly k zmrazenému konfliktu, jejž Vladimir Putin rozpustil, hned jak uznal za vhodné.

Napřed izolovat

Ukrajina by s Ruskem neměla momentálně vyjednávat především proto, že teď má šanci získat zpátky Krym. Ten představuje klíčové teritorium, kterého se Rusko zmocnilo v roce 2014 a ukáže se jako rozhodující i v této válce. Ukrajinci vědí, že dokud bude Rusko držet Krym, budou podstatně zranitelnější vůči budoucím útokům než v dobách před jeho ruskou anexí. A dokud bude Rusko ovládat Krym, nemůže Ukrajina obnovit ekonomiku. To proto, že Rusové se teď mohou skrze krymské přístavy vměšovat do aktivit po celé Ukrajině tím, že narušují dodávky například z Oděsy a blokují přístup k Azovskému moři.

Krym je navíc užitečný i pro Rusko samotné. Je domovem Černomořské flotily, startovací plochou pro drony a další zbraně a logistickým hubem a obchodním přístavem pro ruské obchodní lodě. Protože je Krym tak důležitý a protože je čím dál jasnější, že by ho ukrajinské jednotky mohly osvobodit, Ukrajina teď nesmí začít vyjednávat. Rusko by nikdy nesouhlasilo s tím, že by Krym vyměnilo nazpět.

Ukrajina by místo toho měla bojovat, aby Krym osvobodila. Nejprve by ho měla izolovat kombinací taktických zbraní země-země a ozbrojených sil. Izolace vyžaduje narušení a poté oddělení jediných dvou pozemních komunikačních spojnic, jež Krym k Rusku vážou: Kerčského mostu a pak pozemní spojnice vedoucí z ruského Rostova přes ukrajinský Mariupol a Melitopol na Krym.

Zadruhé by měla po měsíce útočit na kritické cíle na Krymském poloostrově, dokud by tam Rusko už nadále nedokázalo udržet své letecké, pozemní a námořní síly. Přesné zásahy Sevastopolu, Džankoje a Saki zajistí, že velice zranitelné námořní základny, logistická území a letecké základny přestanou být pro ruské síly dál použitelné. Právě to přinutí ruské vojáky opustit Krym spíše než konvenční frontální útok proti kompletní ruské obranné síle operující v oblasti.

Potom poslat pomoc

Někteří představitelé v Pentagonu pochybují o tom, že je Ukrajina schopná vystrnadit Rusko z Krymu. Já však věřím, že kvalita ukrajinského velení a odhodlání tamních ozbrojených sil slibují, že má Ukrajina skutečně velmi reálné šance na úspěch, pokud jí my, Západ, zajistíme specifickou náležitou způsobilost. Tak se do toho pusťme.

Věnujme Ukrajině takové zbraně, jako je ATACMS s doletem až 300 kilometrů nebo letecké pumy GLSBD s doletem 150 kilometrů. Pokud bude Západ jednat rychle, Ukrajina by mohla Krym osvobodit do konce srpna. Pokud ne, zůstane Krym bezpečným útočištěm pro ruské dodávky a výzbroj.

Někteří tvrdí, že Krym představuje pro Kreml „červenou linii“ a že je připravený bojovat a udržet si ho za každou cenu včetně použití jaderných zbraní, pokud by to vypadalo, že o území přijde. Ano, kremelskou jadernou hrozbu je zapotřebí brát vážně – Rusko disponuje tisíci jaderných hlavic a je mu zjevně naprosto jedno, kolik nevinných lidí v této válce padne. Podle mého názoru je nicméně velice nepravděpodobné, že by jakoukoli jadernou zbraň použilo, a to dokonce i kvůli Krymu.

Kreml nepochybuje o varování ze strany Washingtonu, že by použití ruské jaderné zbraně vedlo ke „katastrofálním následkům“. Ví také, že použití takové zbraně by mu na bojišti nepřineslo žádnou výhodu, a to ze dvou důvodů. Zaprvé se na žádném místě nenachází větší koncentrace ukrajinských jednotek, takže by použití jaderné bomby ukrajinské vojáky sotva vyhladilo. Zadruhé Rusko nedisponuje žádnou velkou mobilní jednotkou, která by byla náležitě vycvičena a vybavena, aby mohla operovat v zamořené oblasti. Čína a další země daly navíc Kremlu jasně najevo, že jsou proti ruskému použití jaderných zbraní. Ruské jaderné zbraně jsou nejúčinnější, dokud je nepoužije.

Místo toho, aby Amerika a další západní země nutily ukrajinské vedení, aby zasedlo k jednacímu stolu, měly by Ukrajině pomoci získat Krym. Během loňského roku jsme se dozvěděli, že ukrajinská preciznost dokáže s adekvátní výzbrojí a správným načasováním porazit ruskou hrubou sílu. Západ může pomoci s obojím.

Ben Hodges sloužil jako velitel amerických vojenských sil v Evropě v letech 2014 až 2018.

© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com