Vybrané články
z týdeníku The Economist

Američané se po staletích omlouvají čarodějnicím

Oběti honů na čarodějnice se téměř po čtyřech stech letech možná dočkají spravedlnosti

ilustrační foto | Profimedia.cz

Koloniální Connecticut přijal v roce 1642 seznam dvanácti hrdelních zločinů, mezi něž patřila vražda, únos, vlastizrada – a čarodějnictví. O pět let později byla Alse Youngová první zaznamenanou osobou, kterou v koloniální Americe popravili za čarodějnictví. Dne 26. května 1647 ji oběsili na pozemcích hartfordské modlitebny, kde dnes stojí Old State House, sídlo státního parlamentu.

V Connecticutu popravili za čarodějnictví dalších deset osob a přes třicet lidí z něj bylo mezi lety 1647 a 1697 obžalováno. Po více než 375 letech, jež od její popravy uplynula, se Youngová ocitla na dohled zproštění viny.

Kde to bude mít konec?

Justiční výbor státního parlamentu minulý měsíc souhlasil s tím, že projedná rezoluci, která by mohla vést k očištění jmen těch, kdo byli v Connecticutu obviněni z čarodějnictví. Během slyšení 1. března devítiletý William Schloat prohlásil, že by si přál mít stroj času, aby se mohl vypravit na pomoc obviněným.

Republikánský senátor John Kissel se zamýšlel nad rolí, kterou by měl stát v očištění sehrát, neboť k soudům došlo před vznikem Spojených států amerických, v době, kdy byl Connecticut kolonií: „Jakmile se tou cestou jednou vydáte, kde to bude mít konec?“ Luther Weeks, potomek diákona, jenž se na obžalobách dost možná podílel, oponoval, že když státu nečiní sebemenší problém oslavovat pozitivní aspekty koloniální minulosti, měl by být schopen uznat i její temné stránky.

Homosexualita či rozvody? Ne. Katolická církev se modernizaci brání zuby nehty

Reformní němečtí katoličtí biskupové chtějí změny, ve Vatikánu se ale podpory nedočkali.

Mnozí z těch, které obvinili z čarodějnictví, byli bezbranní. Častými terči se stávaly svobodné těhotné ženy. Mladá dívka, která krátce předtím přišla neznámo odkud, mohla být obviněna jen proto, že se někdo domníval, že je zodpovědná za chřipkovou epidemii. Beth Carusová, spoluzakladatelka Connecticut Witch Trial Exoneration Project, tvořeného amatérskými historiky a potomky obětí, vypráví, jak jednu z žen z rodu jejího manžela shledali vinnou z očarování zbraně, která tři roky předtím někoho náhodou zabila, byť ona sama tam v té době vůbec nebyla. Některé obviněné k přiznání donutili. Mnohé čekal konec na šibenici. Jiné čelily zkoušce vodou: údajné čarodějnice hodili do vody, nevinné klesly ke dnu, vinné plavaly na hladině.

Sarah Jacková, spolumoderátorka Thou Shalt Not Suffer, podcastu věnovaného čarodějnickým procesům, před několika lety zjistila, že je příbuzná s Winifred Benhamovou, poslední osobou, která byla v Connecticutu obviněna z čarodějnictví. „Nevěděla jsem, jak s tím naložit,“ vysvětluje, „netušila jsem, že v Nové Anglii probíhalo víc čarodějnických procesů než ty v Salemu.“ Děti se ve školách učí o procesech s čarodějnicemi, k nimž docházelo v sousedním státě Massachusetts. Dramatik Arthur Miller využil soudy z roku 1692 jako alegorii na antikomunistickou paniku. Salem, srdce čarodějnické hysterie, přijal své dějiny a stalo se z něj kýčovité čarodějnické turistické místo, kde se prodává hromada kouzelnických hůlek.

První omluva už za dvacet let

Massachusetts se své chyby pokusilo napravit už několikrát. Už v roce 1702 prohlásil massachusettský tribunál soudy za nezákonné. O deset let později zrušil stát rozsudky. V letech 1957 a 2001 byly očištěny další údajné čarodějnice. Díky úsilí dětí pracujících na školním dějepisném projektu byla poslední obviněná massachusettská čarodějnice zproštěna viny loni v létě. Loni také skotská premiérka Nicola Sturgeonová zveřejnila omluvu tisícům lidí, kteří byli za čarodějnictví souzeni ve Skotsku.

Jak se pletly oprátky

Válka ještě neskončila a v Československu už začaly vznikat první improvizované tribunály, které hodlaly potrestat okupanty a zrádce.

V Connecticutu však snahy o očištění „čarodějnic“ uspěly jen na místní úrovni. Městská rada ve Windsoru, kde Youngová žila, ji zprostila viny v roce 2017. Zastánci návrhu zákona doufají, že historická připomínka nespravedlivě obviněných bude mít smysl. Někteří tvrdí, že zákonodárci mají řešit mnohem naléhavější záležitosti než zprošťovat viny lidi mrtvé téměř čtyři sta let.

Jane Garibayová, která s návrhem zákona vystoupila ve státní Sněmovně reprezentantů, vysvětluje, že se na očištění čeká už velmi dlouho a že je zapotřebí napravit jakoukoli nespravedlnost. „Bylo to špatné,“ prohlašuje. Návrh zákona říká „omlouváme se“.