USA obviňují Němce, že chtějí oslabit NATO

O umístění amerických jaderných zbraní na území Německa se vede ostrý spor.

USA obviňují Němce, že chtějí oslabit NATO
ilustrační foto | Profimedia.cz

Mezi Washingtonem a Berlínem vznikla diplomatická roztržka. Téma jaderného odstrašení bere velmi vážně ředitel národních zpravodajských služeb (DNI – Director of National Intelligence, dohlíží na 17 civilních a vojenských zpravodajských agentur USA, včetně CIA) Richard Grenell, jenž je také poslední dva roky velvyslancem v Německu.

Stěžuje si, že největší země Evropské unie zpochybňuje rozmístění jaderných zbraní na svém území. Tvrdí, že ruská nebo čínská agrese není pouze historickým dědictvím, hrozby z obou zemí je nutné brát vážně. 

Přístup Německa kritizoval v německém deníku Die Welt. Podle něj je potřeba, aby Německo plnilo roli spolehlivého spojence Američanů v rámci NATO. To znamená, že kromě navýšení výdajů na armádu na dvě procenta HDP bude brát vážně rozmístění jaderných zbraní. Grenell kritizuje zejména německého ministra zahraničí Heiko Maase z vládní koaliční strany SPD, který jaderné zbraně na německém území zpochybnil a vyzval k jadernému odzbrojení. 

Mír není samozřejmostí

Ani po pádu komunismu v Evropě není mír samozřejmostí, napsal Grenell. Odkazuje na konflikt s Ruskem na východní Ukrajině, ale i na nové vojenské možnosti Číny nebo Severní Koreje. „Nyní je načase, aby Německo splnilo své závazky vůči spojencům a investovalo do jaderné účasti v NATO,“ zdůraznil.

Poukázal na závazek členů Severoatlantické aliance z Varšavy v roce 2016, kdy představitelé členských zemí souhlasili s tím, že jaderné zbraně v rámci NATO mají sloužit k udržování míru a odrazovat potenciální nepřátele od agresivního chování. 

Americké bomby pro německá letadla

V Německu se vede spor o to, zda mají být na leteckých základnách uskladněny jaderné bomby. Zejména politici SPD tvrdí, že by se jich měla země zbavit. Debatu rozproudila německá ministryně obrany Annagret Krampová-Karrenbauerová z CDU, jež podpořila pořízení nových stíhaček F-18 firmy Boeing, které mají jaderné zbraně běžně ve výzbroji.

Nové stíhačky Eurofigter od Airbusu to neumožňují. Možná certifikace by mohla trvat tři až pět let. Hrozí, že by německá armáda neměla letouny k bojovému nasazení i s jadernými hlavicemi. Vláda Angely Merkelové chce v tomto roce rozhodnout o nástupci stárnoucích stíhaček Tornado. 

Nejvíce za jaderné bomby utrácí Američané

Ke kritice Grenella došlo pouhý den poté, co vyšlo najevo, že Spojené státy loni utratily 35,4 miliardy dolarů za udržování jaderného arzenálu a také za vývoj nových zbraní. Zprávu zveřejnila ženevská organizace International Campaign to Abolish Nuclear Weapons (ICAN). 

Celkem loni jaderné mocnosti utratily na jaderné zbrojení 72,9 miliardy dolarů. Většina připadá právě na Spojené státy. Na druhé místě se umístila Čína s 10,4 miliardy dolarů. Meziročně došlo k navýšení výdajů o 7,1 miliardy dolarů. 

Organizace uvedla, že každou minutu se na jaderné zbraně vydává 138 699 dolarů. „Vyhazují se miliardy dolarů na jaderné zbraně. Ty by se mohly použít na výzkum a další materiál, jež by pomohl lidem na celém světě bojovat s onemocněním covid-19,“ uvedla ICAN. Organizace v roce 2017 získala Nobelovu cenu za mír.

Trumpův blízký spojenec Grenell, jenž v minulosti kritizoval účast německých firem na dostavbě plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa a požadoval uvalení sankcí, nicméně tvrdí, že americký prezident není proti jadernému odzbrojení. Držení stávajícího arzenálu je ale nezbytné, aby jaderné zbraně nepoužilo Rusko nebo Severní Korea. Trump loni slíbil, že bude modernizovat jaderné hlavice, jež jsou umístěné také v Německu. Asi dvacítka bomb je uložena na letecké základně Büchel v pohoří Eifel na západě země. 

Týdeník hrot

  • Peníze leda zadarmo
  • Covid na mozku
  • Naběhnutí na solární vidle
Objednat nyní