Albert Schweitzer: Duše bez neděle je sirotek

Když člověk za jediný život stihne být hudebním teoretikem tak vlivným, že dá vzniknout celé škole stavění varhan, teologem a filozofem tak významným, že mu to vynese Nobelovu cenu za mír, a lékařem tak obětavým, že zachrání tisíce životů v nejchudších zemích světa, pak – co dodat? To může jedině on sám, pročež se za ním vypravila i rubrika Tardis. Za Albertem Schweitzerem.

Albert Schweitzer: Duše bez neděle je sirotek
Albert Schweitzer | Profimedia.cz

Pozn. red. Experimentální rubrika Tardis využívá slavného stroje času britského (mimozemského) cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnosti.

Proč jste se rozhodl opustit úspěšnou dvojí kariéru, abyste začal léčit lidi v zapadlém gabonském městečku Lambaréné?

Nevím, jaký osud potká vás, ale jedno vím: budete skutečně šťasten pouze tehdy, když budete hledat a najdete, jak sloužit. Musíte věnovat svému bližnímu nějaké úsilí, i kdyby to byla jen maličkost; něco, zač nedostanete zaplaceno jinak než tou výsadou, že to dělat můžete. Udělejte něco skvělého, nikdy nevíte, třeba vás budou lidé chtít napodobit.

Jak jste v sobě smířil medicínský pokrok s konzervatismem křesťanské víry?

Nároky, jež na nás klade Ježíš, jsou vysoké, protože po nás chce, abychom vykonali něco neobyčejného, ale zároveň abychom tyto činy považovali za běžné, obyčejné. Člověk může vykonat jen to, na co stačí. Ale pokud to bude dělat každý den, bude v noci dobře spát a následující den to dělat znovu.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit