Al Capone: Nikdy neodstoupím

Letošní rok je ve znamení změn ve vedení důležitých zemí: Američané, Portugalci a Uzbekové si budou zvykat na nové prezidenty, kdežto Češi, Vietnamci a Rusové budou mít nové parlamenty. Jaká osobnost by tedy v rubrice Tardis nejlépe vyjádřila motiv služby veřejnosti v této tvrdé konkurenci? Volba padla na Alfonse Capona, oblíbeného nápojového distributora z Chicaga.

Al Capone: Nikdy neodstoupím
Profimedia.cz

Pozn. red. Experimentální rubrika Tardis využívá slavného stroje času britského (mimozemského) cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnosti.

Za velké hospodářské krize jste v Chicagu založil vývařovnu pro nezaměstnané. Přesto se o vás obvykle mluví v souvislostech méně lichotivých. Proč tomu tak je?

Já jsem laskavý člověk. Jsem laskavý ke každému, ale pokud vy nebudete laskavý ke mně, laskavost nebude tím, díky čemu si mne zapamatujete.

Jak se tento přístup k mezilidským vztahům odrazil na vaší kariéře?

K mezilidským vztahům? Dávejte si pozor, koho považujete za svého přítele. Já měl vždycky raději v ruce čtyři čtvrťáky než stovku halířů.

Ale co potom s těmi ostatními šestadevadesáti lidmi?

Divil byste se, kdybyste znal těch pár lidí, které jsem si vzal na starost.

Dnes jsou podnikání a politika často neoddělitelně propojeny. Lze vaši zkušenost s přátelskými vztahy zobecnit i pro dnešní politiky-podnikatele?

Jistě. Lecčehos dosáhnete úsměvem a podáním ruky, ale úsměvem, podáním ruky a pistolí dosáhnete ještě o mnoho více.

To zní jako dobrý recept na úspěch.

Kapitalismus nám všem poskytuje skvělé možnosti, pokud je dokážeme chytit oběma rukama a nepustit. Jinými slovy, kapitalismus je legitimní způsob vydírání.

Proč našim čtenářům předkládáte tak pesimistický obraz světa, pane Capone?

Lidé, kteří nemají k ničemu úctu, rozumějí jenom strachu. Tak jsem svoji organizaci vystavěl na strachu.

Jak jste to dokázal s podprůměrným IQ okolo 95?

Já jsem jenom prodával pivo a whiskey našim nejlepším lidem. Já rád sloužím veřejnosti. Jediné, co jsem kdy dělal, bylo uspokojování silné poptávky. Byl bych blázen, abych se to snažil prodávat, kdyby to lidé nechtěli. Nakonec mí nejlepší klienti byli ti, kteří o mně potom mluvili nejhlasitěji ze všech. Někteří z předních soudců pili moji whiskey.

Stál však váš obchodní úspěch za tolik násilí?

Mluvíte, jako kdybych byl odpovědný za každý zločin, ke kterému v naší zemi dojde. Kdykoli kluk spadne z tříkolky, černá kočka má šedá koťata, někdo si ukopne palec, kdykoli je někde nějaká vražda nebo požár nebo mariňáci přistanou v Nikaragui, policie a noviny začnou řvát „chyťte Capona“.

Nejste tedy spokojen s prací policie?

Nemám nic proti poctivému poldovi na ulici. Takového prostě necháte přeložit někam jinam, kde vám nebude škodit. Ale nechoďte na mě s řečmi o poctivosti policejních velitelů nebo soudců. Kdyby se nedali koupit, nikdy by tu práci nedostali.

Jeden z vašich následovníků, Meyer Lansky, říkal na začátku 80. let, že je nesmysl dát se na dráhu zločinu, protože „proč porušovat zákon, když si ho můžete napsat“? Souhlasíte a šel byste do politiky?

Heleďte, gauner je gauner a v jeho přímočarosti stran té věci je cosi zdravého. Ale když někdo předstírá, že hlídá dodržování zákona, a zneužívá své autority k tomu, aby sám kradl, je slizkej had. A politici jsou z nich nejhorší. Každý gauner, který se neštítí práce, je ze srdce nesnáší.

Ale kdybyste se přece jen na dráhu politika dal, jaké byste si zvolil motto?

Já jsem šéf. Já to tady vedu a povedu i dál. Nenechte si namluvit, že mě odsud můžete vyhnat. Neodstoupil jsem doteď a neudělám to nikdy.

Týdeník hrot

  • Budoucnost robotických šílenců
  • Stát jako hoteliér
Objednat nyní