Aktivisté proti Muskovi. Nelíbí se jim plán obří gigafactory u Berlína

Je to paradoxní situace. Elon Musk, který ve světě prosadil používání elektromobilů, je v Německu terčem kritiky ochránců přírody, protože chce u Berlína postavit největší továrnu na světě pro výrobu akumulátorů do aut.

Aktivisté proti Muskovi. Nelíbí se jim plán obří gigafactory u Berlína
Elon Musk na staveništi gigafactory u Berlína | Profimedia.cz

Elon Musk si Německo oblíbil díky tomu, že zde narazil na kvalifikované inženýry, kteří chtějí projekty rychle dotahovat do konce. Příkladem je i výstavba automobilky Tesla u Berlína v Braniborsku. V rekordně krátkém čase se tu staví továrna, jež by měla od roku 2022 produkovat ročně půl milionu elektromobilů.

Neúnavný vizionář, který uspěl i s vesmírnou firmou Space X, oznámil další ambiciózní cíl. Vedle továrny na výrobu aut má vzniknout i největší fabrika na výrobu baterií, které se říká Giga Berlin. Měla by ročně produkovat akumulátory o kapacitě 100 gigawatthodin, což je množství, jež by stačilo pro 1,5 milionu elektromobilů. To ale není vše. Musk si dokáže představit, že se rozšířením závodu může dostat až na produkci 250 GWh

Ochránci přírody jsou proti

Zatímco tato zpráva nadchla německé politiky z vládní CDU, protože přinese regionu investice a práci, pro ochránce přírody v Německu jsou Muskovy vize spíše noční můrou. Očekává se, že rozšíření továrny budou blokovat. Podnikatel zatím nepožádal o stavební povolení pro rozšiřování továrního komplexu.

Ekologičtí aktivisté a místní občané už proti výstavbě u obce Grünheide protestovali na začátku tohoto roku, nelíbilo se jim především kácení lesů a také nejasnosti ohledně využívání místních vodních zdrojů. Obávali se, že přijdou o zdroje pitné vody

Tyto námitky v případě rozšiřování stavby – jež začala v červnu 2020 – budou zesilovat. Ekologickým organizacím se nelíbí hlavně přístup Tesly k výstavbě. Plány se neustále mění, mnoho sporných otázek zůstává nevyřešeno, automobilka prý vychází z chybných předpokladů, plánování a výstavba nejsou náležitě koordinovány. 

Michael Ganschow z neziskové organizace Grüne Liga Brandenburg dodal, že se požadavek na stavbu haly pro výrobu baterií a plastů objevil v materiálech v lednu 2020, v červnových dokumentech už tato žádost chyběla

Ganschowa rozčiluje i to, že se nepočítá s podporou železniční dopravy v okolí obří továrny, takže hrozí, že se zintenzivní automobilová doprava v celém regionu. Bude nutné dobudovat i napojení na dálniční síť, což ale znamená další kolo zdlouhavého schvalování. Podle něj tak celý projekt, jenž vzniká v hlavě Elona Muska, nebude možné schválit. 

V neděli elektromobil, v pondělí protest

Zelených obstrukcí se obává Michael Theurer z liberální FDP, jenž je místopředsedou poslaneckého klubu v německém parlamentu. Počítá už s tím, že dojde k nové vlně ekologických protestů a pravděpodobně i soudních tahanic ohledně schvalování rozšíření továrny.

Už vyzval předsedkyni Zelených Annalenu Baerbockovou, aby své kolegy a ekologické sympatizanty umravnila, protože by Braniborsko s Berlínem mohlo přijít o desítky tisíc nových pracovních míst.

„Nejde dohromady, aby se v neděli podporovaly elektromobily jako řešení ochrany klimatu a v pondělí se proti nim demonstrovalo,“ poukázal na schizofrenní situaci v německém ekologickém hnutí. 

Rozšířená továrna Tesly by totiž mohla zaměstnávat až 40 tisíc lidí. Tím by se zařadila mezi největší automobilky, které na území Německa jsou. Volkswagen zaměstnává ve Wolfsburgu 55 tisíc lidí, Audi v Ingolstadtu 45 tisíc. Předstihla by Daimler, který zaměstnává ve Stuttgartu 35 tisíc lidí. 

Spalovací motor? Jízda na mrtvém koni

Uznávaný německý odborník na automobilový průmysl Ferdinand Dudenhöffer nicméně připomíná, že zvýšení konkurence od Tesly pomůže všem německým automobilkám v inovacích a modernizaci, protože spoléhání na spalovací motory je už jen „jízdou na mrtvém koni“.

I německá vláda by měla, podobně jako britský premiér Boris Johnson, oznámit pevné datum, od kterého se už nebudou nová auta na benzin nebo naftu prodávat. Ve Spojeném království si určili jako termín rok 2030. V menší míře bude možné nabízet zákazníkům auta s hybridním pohonem.  

Dudenhöffer námitky ekologů kategoricky odmítl. „Pokud někdo dokáže přistát opět na Zemi s raketou, dokáže také eliminovat možné škody na životním prostředí,“ neobává se budování největší továrny na lithium-iontové akumulátory na světě. Německo je podle něj zemí pochybovačů a neuvědomuje si přínos takového rozhodnutí pro celou ekonomiku. Výroba baterií není žádnou ďábelskou záležitostí, aby se kvůli tomu muselo alarmovat studentské hnutí Fridays for Future. 

Musk k masovému používání elektromobilů nicméně dodal, že je potřeba, aby se zvýšila produkce elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů. Do toho počítá i jaderné zdroje. „Nejsem proti jaderné energii. Kde neexistuje riziko přírodních katastrof, jako je zemětřesení, je riziko nehody velmi malé,“ míní americký podnikatel. Největší ekonomika Evropy se ale rozhodla, že od roku 2023 už nebude vyrábět z jádra ani jeden kilowatt elektřiny.

Týdeník hrot

  • Bankrotáři: paralely příběhů Bárty a Mičky
  • Zabal to, Warrene! „Věštec z Omahy“ by měl odstoupit
Objednat nyní