Příkladů toho, jak tvorba zákonů, činnost či naopak nečinnost úřadů a opatření vlády vyhovují zájmům byznysového impéria Andreje Babiše, neustále přibývá.
Když nedávno vyšlo najevo, že státní podnik Čepro nakupuje za miliardy biopaliva od holdingu Agrofert, aniž k tomu vypisuje veřejné zakázky, a smlouvy ani nezveřejňuje v registru, dokonale to zapadlo do obrázku, jak může fungovat „stát jako firma“. Jako soukromá firma Andreje Babiše…
Čepro se tím mimo jiné vyhnulo i povinnosti prověřovat, kdo je skutečným vlastníkem Agrofertu. Jak upozorňuje ekonom a informatik Jiří Skuhrovec, tohle řešení zadání zakázky napřímo firma zvolila takřka přesně v době, kdy začal platit „lex Babiš“, podle něhož veřejné zakázky nesmí dodávat firma, v níž má více než čtvrtinový podíl politik.
S nutností prokazovat skutečného majitele neboli beneficienta společnosti ucházející se o veřejné peníze úzce souvisí i nedávno schválený zákon o evidenci skutečných majitelů firem. Podstatné ale je, v jaké verzi zákon prošel. Poslanci letos v lednu přehlasovali verzi zaslanou Senátem a schválena byla výrazně měkčí sněmovní verze. Úřady mají v podstatě jen možnost prohlédnout si záznam v evidenci a doufat, že je pravdivý, v souladu s realitou. Pravdivost evidence skutečných majitelů bude tedy nevymahatelná, bez hrozby sankcí. Dopadlo to jako vždycky, když je ve hře osobní zájem Andreje Babiše. Změna neprošla.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot