Agrofert, holding do nepohody

Firmám z Agrofertu se loni až na výjimky dařilo dobře, holding nejspíš skončí v zisku. Více než covid jej trápí riziko ztráty dotací.

Agrofert, holding do nepohody
Zřejmě nejméně překvapivé jsou solidní loňské výsledky potravinářských firem Agrofertu. Jíst se jednoduše musí. | Profimedia.cz

Tržby mírně klesly, číslo v kolonce zisk ale zůstane černé. Holding Agrofert zaparkovaný ve svěřenských fondech premiéra Andreje Babiše loni zažil i navzdory pandemii čínské chřipky slušný rok. „Hospodářský výsledek očekáváme mírně horší než v roce 2019,“ tvrdí mluvčí koncernu Karel Hanzelka. Pro připomenutí: předloni dosáhl konsolidovaný zisk Agrofertu bezmála 4,5 miliardy korun, tržby překonaly 160 miliard.

Přesná čísla zveřejní koncern, sdružující přes dvě stovky firem, až na přelomu letošního jara a léta. Už nyní je ale z vyjádření mluvčího i optimistického bilancování šéfa firmy Zbyňka Průši na webu Agrofertu zjevná spokojenost.

Naplňuje se tak závěr analýzy týdeníku Hrot z loňského dubna: portfolio „bývalé“ firmy českého premiéra, které se v dobrých dobách může zdát až příliš starosvětské, je poměrně odolné v krizích. Chemie, potravinářství i zemědělství, jeho klíčové pilíře, jsou nepostradatelné i v době, kdy lidé sedí zavření doma v karanténě. Především v zemědělství navíc hrají důležitou roli evropské dotace, které jsou zaručené, krize nekrize.

Traktory a vstupenky

Díky těžišti byznysu ve zmíněných oborech je obtížné najít mezi desítkami firem Agrofertu takovou, která by se zabývala byznysem, jež loni dostal „plný zásah“. „Složitá doba nám ukázala, že mít diverzifikované portfolio činností je správné. Samozřejmě ale máme v koncernu i společnosti, kterým se dařilo hůře,“ hodnotí Hanzelka. Které to jsou?

Největší problémy podle něj měly dceřiné firmy orientované na přímý prodej. Na jaře například musel zavřít krám prodejce vozů a pozemní techniky Agrotec. S propadem celého mediálního trhu se pak svezlo vydavatelství Mafra, horší rok měl i sektor speciální chemie. „Značně utrpěl taky prodejce vstupenek Ticketportal, protože nejsou žádné kulturní ani sportovní akce,“ dodává mluvčí.

4,5 miliardy korun dosáhl zisk Agrofertu v roce 2019. Loňský zisk bude podle firmy „mírně nižší“.
6procentní propad zaznamenal v loňském roce český chemický průmysl včetně firem Agrofertu.
0,3 procenta činil loni propad potravinářské průmyslové produkce v Česku oproti roku 2019.
1,9 miliardy korun činily v roce 2019 celkové dotace pro Agrofert, které jsou nyní v ohrožení.

Z účetních závěrek dotyčných firem je ale zjevné, že z pohledu holdingu jde o zanedbatelné potíže. Agrotec dosáhl v roce 2019 zisk 4,5 milionu, Mafra vydělala 15,2 milionu a Ticketportal 20,4 milionu korun, což dohromady dělá ani ne procento celkového zisku. „Výsledky většiny ostatních společností koncernu očekáváme na plánované úrovni, což vzhledem k aktuální ekonomické situaci považujeme za velký úspěch,“ potvrzuje v bilančním textu i Zbyněk Průša.

Domácí vyvařování

Hlavní byznys Agrofertu je samozřejmě úplně jinde než v prodeji vstupenek, vydávání novin nebo dealerství traktorů. Nejinak tomu bylo loni. „Největší podíl na tržbách bude mít už tradičně chemický sektor, následovaný potravinářským a zemědělským,“ konstatuje Průša.

Zřejmě nejméně překvapivé jsou solidní loňské výsledky potravinářských firem Agrofertu. Jíst se jednoduše musí, a tak i přes problémy patřil potravinářský průmysl loni k těm stabilnějším. Ukazují to i data – statistici spočítali, že z prvních 11 měsíců loňského roku klesla meziročně výroba potravin ve třech. Nejslabším měsícem byl z tohoto pohledu duben s více než desetinovým propadem oproti roku 2019; nejlépe si výrobci jídla vedli v září, kdy byla jejich produkce o téměř šest procent vyšší než před rokem. Do karet výrobcům navíc hrál loňský růst cen potravin – zdražily o 4,5 procenta.

Dramatický propad hospodářských výsledků se proto nedá očekávat u potravinářských firem holdingu, meziroční poklesy tržeb i zisků se budou počítat spíš jen v jednotkách procent. Kolik v roce 2019 potravináři z Agrofertu vydělávali? Nejziskovější byly olomoucké mlékárny Olma se ziskem 190 milionů a Vodňanská drůbež s 113 miliony korun. Další ze známých značek – Kostelecké uzeniny – vydělala přes 67 milionů. 

Pekárny Penam byly sice v roce 2019 ztrátové, šlo ovšem o důsledek investic firmy na Slovensku a Maďarsku. Provozně je ale firma v plusu a zůstat to tak podle vyjádření šéfa firmy Jaroslava Kurčíka pro Hospodářské noviny mělo i loni. Tržbám, které už v roce 2019 překonaly čtyři miliardy korun, navíc pomohla akvizice konkurenčních pekáren United Bakeries.

Zemědělské podniky, včetně těch z Agrofertu, řešily v souvislosti s koronavirem především nedostatek pracovních sil způsobený uzavřením hranic. Stěžovaly si také na sucho. Ztrátové firmy nicméně budou moci žádat o pomoc v programu Agrocovid, v němž ministr zemědělství Miroslav Toman připravil tři miliardy korun. Dotace navíc sektoru pomáhají už tradičně. Samotný Agrofert v roce 2019 čerpal na zemědělskou půdu a chov skotu nárokové dotace za více než 1,5 miliardy. O plus minus podobné peníze nepřišel ani loni.

Chemické impérium

Zdaleka nejvyšší profit v portfoliu Agrofertu se i za loňský rok dá očekávat v sektoru chemickém. Pro lepší ilustraci, o jaké peníze jde: nejziskovější na českém území je mezi podniky holdingu výrobce titanové běloby, přerovská Precheza. V roce 2019 její zisk dosáhl téměř 950 milionů korun. V podobných číslech se počítají také zisky společnosti Deza se sídlem ve Valašském Meziříčí – vydělala necelých 900 milionů. 

Jak naznačil šéf Agrofertu Zbyněk Průša, chemie patřila mezi výkladní skříně i během pandemie. Ačkoliv tedy nejsou k dispozici konkrétní čísla, lze předpokládat, že se budou pohybovat na podobných úrovních jako v roce 2019. 

Slušnou loňskou kondici chemiků potvrzují i statistiky. V nejhorším měsíci květnu se chemická výroba v Česku propadla zhruba o pětinu, s postupem roku ale opět ožívala. V říjnu a listopadu tak byla meziročně vyšší o 7,5, respektive 12 procent.

Zajímavý je ale chemický průmysl ještě z jednoho pohledu. Některé z chemiček Agrofertu díky covidu získaly nové zakázky. Společnosti Ethanol Energy nebo Synthesia se pustily do výroby dezinfekcí a dalším výrobcům pro ni dodávali suroviny. V posledních měsících jsou prý várky už jen nárazové. „Nedá se říct, že by dezinfekce byla výraznou obchodní příležitostí. Zdá se, že trh je dostatečně nasycený ještě z jara 2020,“ říká Hanzelka.

Zároveň odmítá, že by „covidový byznys“ představoval pro Agrofert extra zajímavé přilepšení. „Na počátku pandemie jsme státu bezplatně věnovali suroviny k výrobě dezinfekce, následně jsme hasičům nebo do nemocnic dodávali dezinfekci zadarmo. Na trhu jsme ji pak prodávali nejprve za nákladové a později za komerční ceny, které patřily k nejnižším na trhu,“ tvrdí mluvčí.

Německý klenot

Dobré zprávy má Agrofert údajně i ze zahraničních dceřiných společností. Nejde rozhodně o zanedbatelnou věc. V roce 2019 dvě firmy sídlící v Německu měly dokonce hned dva primáty: nejvýnosnější i nejztrátovější podnik holdingu. Právě na západ od českých hranic dělá Agrofert aktuálně největší byznys.

Pýchou koncernu je německá chemička SKW Piesteritz. Výrobce čpavku z východního Německa v roce 2019 vydělal v přepočtu na 1,8 miliardy korun, a sám se tak postaral o dvě pětiny konsolidovaného zisku celého koncernu. O rok dřív byl sice ve ztrátě; na vině ale byly především vysoké ceny zemního plynu. V roce 2019 nicméně plyn zlevnil a loni ještě víc.

Vyřešit se loni podařilo i druhý problém, který německou chemičku táhl do ztrát, a sice dceřinou společnost Lieken. Tyto největší německé pekárny – právě ony jsou se ztrátou 470 milionů korun tím druhým rekordmanem – se prý loni přehouply nejspíš do plusu. „Loňské výsledky v Liekenu budou lepší než v roce 2019, nebudeme už ve ztrátě. V Liekenu dokončujeme masivní restrukturalizační proces,“ vysvětluje Karel Hanzelka a dodává, že letos pekárna plánuje investice do dalšího rozvoje.

Slušně si podle Hanzelky vedou i další zahraniční firmy Agrofertu, především chemičky na Slovensku. Ta největší z nich – výrobce močoviny Duslo Šaľa – v roce 2019 vydělala přes 220 milionů korun. „Podniky na Slovensku mají stabilní úroveň,“ odhaduje mluvčí podobné výsledky i za loňský rok. 

Antivirus. Jako každý

Přestože jako celek si Agrofert loni vedl lépe než mnoho jiných firem v Česku, jednotlivé podniky se krátkodobým dílčím problémům nevyhnuly. Hned několik firem kvůli tomu využilo příspěvky z programů Antivirus, prostřednictvím kterého státní kasa přispívala na mzdy zaměstnanců na nuceném odpočinku.

Z rejstříku smluv se dají vyčíst názvy některých konkrétních firem z holdingu, které se s žádostí o příspěvek obrátily na úřady práce. Byly mezi nimi například zmiňovaný prodejce zemědělské techniky Agrotec, výrobce biopaliv Preol, potravinářské podniky Kostelecké uzeniny a Vodňanská drůbež nebo chemičky Synthesia a Lovochemie. Databáze nicméně nehovoří o konkrétních číslech.

Sdílný není ani Karel Hanzelka. Odkazuje na to, že firmy z Agrofertu mají stejné podmínky jako ostatní. „Některé naše firmy, zejména ty, které zavíraly své provozovny, využily programu na ochranu zaměstnanosti Antivirus A, B, C. Nezlobte se, přesná čísla nebudeme zveřejňovat. Žádnou jinou pomoc jsme nežádali,“ konstatuje mluvčí. 

Dotace s otazníkem

Ačkoliv by se z textu výše mohlo zdát, že loňský rok byl pro Agrofert – v rámci daných okolností – téměř sluníčkový, zdaleka to není pravda. Byznysu se dařilo dobře, pohroma ale hrozí holdingu z jiné strany: stále reálněji se rýsuje možnost, že přijde o dotace z evropských fondů. V roce 2020 se dlouhotrvající spory o střetu zájmů, kvůli kterému by „bývalé“ firmy Andreje Babiše neměly čerpat dotace ani dělat byznys se státem, výrazně vyhrotily. 

Už na začátku února dorazil do Prahy český překlad závěrečné zprávy jednoho z auditů právě ke střetu zájmů. Konstatoval to, co už všichni věděli od listopadu z anglické verze: premiér své firmy stále ovládá a čerpáním dotací porušuje české i unijní právo. Do hry pak vstoupila pandemie, která protáhla lhůtu na českou odpověď až do konce června. A Agrofert mezi tím dál čerpal.

Poslední fáze ping-pongu mezi Prahou a Bruselem přišla v druhé polovině prosince, když do Česka dorazil i překlad bruselské odpovědi. Nepříliš překvapivě si v něm evropští kontroloři stojí za svým: veškeré dotace udělené skupině Agrofert po 1. září 2017 jsou v rozporu s legislativou o střetu zájmů. Ani tím však oddalování výsledku nekončí. Česko má tři měsíce na další vyjádření.

Největší nepříjemnost pro holding, který nikomu nepatří, ale představuje interpretace zprávy. Podle eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského by se stopka pro unijní dotace měla týkat nejen investičních, ale i nárokových pobídek. Jinak řečeno: pokud by došlo na eurokomisařova slova, z výsledovky Agrofertu na straně příjmů by v roce 2019 vypadlo zhruba 1,9 miliardy korun. Z toho asi 1,5 miliardy představují nárokové dotace – nejstabilnější příjem zemědělských podniků koncernu.

Vedle toho má ale Agrofert i řadu dílčích problémů s dotacemi. Hned na začátku letošního roku například Evropská komise zahájila hloubkovou kontrolu zemědělských dotací, které podle ní místo u malých a středních firem skončily ve velkých koncernech. Jako problematická se ukázala také 100milionová dotace na inovativní linku na toastový chleba pro společnost Penam. Brusel loni rozhodl, že už vydané peníze Česku neproplatí. Je pak otázkou, zda je stát v takovém případě bude po firmě chtít zpátky.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Bankrotáři: paralely příběhů Bárty a Mičky
  • Zabal to, Warrene! „Věštec z Omahy“ by měl odstoupit
Objednat nyní