Agrárníci chtějí zjednodušení registrace pesticidů. Má pomoci v boji s černým trhem

Povolení pro existující přípravky na ochranu rostlin rychle pozbývají platnosti a schválení nových látek se vleče. To se týká i přípravků šetrnějších k životnímu prostředí.

Agrárníci chtějí zjednodušení registrace pesticidů. Má pomoci v boji s černým trhem
ilustrační foto | Profimedia.cz

Pokud jde o schvalování nových zákonů, patřila končící Sněmovna mezi nejslabší. Do jisté míry to zapříčinil covid, ovšem také celková nevýkonnost kabinetu Andreje Babiše. Dopad to mělo i na novelu zákona o rostlinolékařské péči, která sice prošla prvním čtením už v únoru, dotáhnout do konce se ji však nepodařilo. 

Předpis zabývající se evidencí přípravků na ochranu rostlin neboli pesticidů na první pohled nevypadá jako priorita. Ve skutečnosti měl však omezit kriminální činnost téměř za miliardu korun ročně. Černý trh s pesticidy totiž podle důvodové zprávy tvoří až 17,8 procenta z prodejů ochranných látek a má celkovou hodnotu 930 milionů korun.

Novela měla díky zavedení povinnosti elektronicky čitelných kódů na obalech zlepšit dohledatelnost přípravků v rámci dodavatelského řetězce, a ilegální obchod tak ztížit. Zároveň měla zlepšit evidenci o využívání pesticidů a jejich spotřebě. To bude v následujících letech klíčové, podle evropské strategie Od zemědělce ke spotřebiteli se má spotřeba pesticidů v jednotlivých členských zemích do roku 2030 snížit o polovinu, a bude tak nutné znát přesnou spotřebu.

Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by znovupředložení novely zákona o rostlinolékařské péči mělo být prioritním úkolem nové vlády v oblasti zemědělství. Nejde přitom jen o černý trh, podle Doležala je třeba také zjednodušit registraci nových přípravků, které již dostaly zelenou v jiných členských státech. 

Starším látkám po letech nezřídka vyprší povolení a musí se přestat používat, nová a třeba i ekologičtější náhrada však není na trhu k dispozici. „Potřebovali bychom účinnější látky, ale schvalovací proces je strašně zdlouhavý,“ říká Doležal. 

Problém se týká hlavně menšinových plodin, jako je třeba mák. Ten je z českého pohledu důležitou plodinou, globálně však zcela zanedbatelnou. Světoví výrobci agrární chemie se při nákladném vývoji nových látek soustřeďují na ekonomicky atraktivní a masově rozšířené rostliny, jako je rýže nebo pšenice. Výsledkem je, že pro minoritní plodiny je k dispozici velmi omezené množství přípravků. Postupný výpadek starších přípravků a pomalé nahrazování novými tak na ně dopadá nejcitelněji.