Afrika propadla kryptoměnám

Stále více mladých Afričanů využívá virtuální měny, aby nemuseli mít bankovní účet a další služby s vysokými poplatky.

Afrika propadla kryptoměnám
ilustrační foto | Shutterstock.com

Africká populace stále více používá kryptoměny k tomu, aby si lidé mezi sebou posílali peníze nejen soukromě, ale i při podnikání. Jedná se svým způsobem o finanční revoluci, o které snili zakladatelé digitálních měn. K té dosud v Evropě nebo Americe nedošlo, protože se běžní klienti bank vyhýbají používání virtuálních měn.  

V řadě afrických zemí začínají kryptoměny nahrazovat oblíbené mobilní aplikace k placení. Transakce v kryptoměnách do ekvivalentu částky deset tisíc dolarů v červnu meziročně vzrostly o 55 procent (na 316 milionů dolarů), což je nejvíce ze všech kontinentů.

Zčásti jde o posílání peněz ze zámoří příbuzným v afrických zemích, protože jde o levnější způson. V některých případech se pak jedná o posílání financí pro firemní účely. Například mezi firmami v Nigérii a Číně se často platí bitcoiny. Podle analytické firmy Chainalysis bude tento trend dále zesilovat. Platí to zejména pro trhy v Nigérii, Keni a Jihoafrické republice.

Peníze na internetu

„Většina lidí, když slyší slovo kryptoměna, si pomyslí, že to jsou jen peníze na internetu,“ míní Elisha Owusu Akyaw z Ghany, který založil zpravodajský web o kryptoměnách BlockNewsAfrica. Virtuální měny v sobě spojují výhodu peněz a technologie, jsou více transparentní a nejsou centralizované, zdůraznil Owusu Akyaw, který je vnímá jako budoucnost financí.

První virtuální měna – bitcoin – vznikla v roce 2008. Po 12 letech už existuje přes sedm tisíc různých druhů kryptoměn a jejich celková tržní kapitalizace překročila 360 miliard dolarů. 

Ghanský blockchainový podnikatel a obchodník s digitálními měnami Emmanuel Tokunbo Darko tvrdí, že se z Afriky stává region, jenž bude dál ekonomicky růst, a kryptoměny k tomu přispějí. Afričané už dříve používali mobilní peněženku M-Pesa, kterou roku 2007 spustila společnost Vodafone. Nejprve v Keni, postupně se služba rozšířila do dalších sedmi afrických států. 

Raději krypto než banka

I proto podle místních podnikatelů v branži kryptoměn není překvapením, jak rychle Afričané adoptovali virtuální měny a používají je k převodům peněz. Darko dodal, že pro řadu lidí je jejich využívání jen dalším krokem na cestě od mobilních peněženek. Mnoho z nich nemá přístup k bankovnímu účtu, proto využívají kryptoměny.

Pro řadu mladých jde i o příležitost, jak přijít k penězům, protože v tradičních sektorech ekonomiky práce není. Často jde o lidi, kteří vystudovali vysokou školu a nemohou najít uplatnění, míní Owusu Akyaw. „S kryptoměnami mohou začít s vlastním podnikáním, mohou pracovat pro velké značky, jež sídlí v zahraničí, a vydělat si na živobytí,“ vysvětlil, proč mají kryptoměny i technologie decentralizovaných financí v Africe u řady mladých lidí úspěch. 

Dalším z důvodů je i nedůvěra v místní měny. Markantní to je v Zimbabwe, kde místní dolar v roce 2015 zachvátila hyperinflace a lidé se přeorientovali na bitcoiny. Zimbabwe má podle MMF po Venezuele druhou nejvyšší inflaci na světě. Loni činila 380 procent, aktuálně to je dokonce 623 procent.

Korupce versus nezávislá měna

Chris Becker, který v bance Investec v Johannesburgu vede oddělení pro využití blockchainových technologií, potvrdil, že lidé na černém kontinentu důvěřují kryptoměnám, protože nejsou závislé na krocích často zkorumpovaných vlád. Dlouhodobě mohou pomoci odolnosti ekonomiky v řadě zemí. 

Digitální forma peněz také umožňuje prakticky zdarma posílat finanční prostředky ze zahraničí. U některých bankovních domů činí poplatky až 20 procent. V roce 2017 poslali Afričané žijící v zahraničí domů částku v celkovém objemu 38 miliard dolarů. I proto slaví úspěch keňská firma BitPesa, která používá bitcoin jako prostředníka pro mezinárodní převody peněz.

S používáním digitálních měn jsou samozřejmě spojena vyšší rizika, protože tento sektor nepodléhá žádné regulaci, jako je tomu v  případě bankovního trhu. V řadě zemí je jejich právní status nejasný. Proto také neexistují záruky státu, že nahradí ztrátu, pokud lidem z jejich používání vznikne.

Pozor na podvodníky

„Protože chybí vzdělání, řada lidí naletí na podvodné projekty,“ připustil Darko. Je potřeba věnovat čas studiu, jak kryptoměny fungují. Drobní investoři by si měli dát pozor na nově vznikající projekty i měny, aby nepřišli o vložené finance. 

Největší ekonomika na kontinentu, Nigérie, se už vydala cestou legalizace kryptoměn i příslušné legislativy. Pravidla mají u nových startupů omezit neetické chování. V Jihoafrické republice, jež má druhé největší HDP z afrických zemí, se rovněž centrální banka zapojila do vydání doporučení, jak regulovat kryptoměny

Obě země jsou také ve světové špičce v tom, jak velký podíl populace virtuální měny vlastní. V Nigérii, kde žije 200 milionů obyvatel, to je 11 procent osob mezi 16 a 64 lety. V Jihoafrické republice má kryptoměny 13 procent lidí. Celosvětový průměr je sedm procent, uvedla kanadská firma Hootsuite. 

Týdeník hrot

  • Řecká tragédie po česku
  • Proč jsou ženy nedoceněné
Objednat nyní