Africký kolos

Cecil Rhodes kdysi ovládal 95 procent světového obchodu s diamanty a dodnes je největším symbolem britského kolonialismu. Právě před 150 lety našel svůj první diamant

Africký kolos
Cecil Rhodes (třetí běloch zleva) uzavírá mír s ndebelskými povstalci. Mírová jednání byla dopředu domluvená a Rhodes se na ně vydal do ndebelského tábora neozbrojený. | Profimedia.cz

Na začátku října 1871 vyrazil na diamantová pole v jihoafrickém Kimberley jistý čerstvě osmnáctiletý mladík. Kromě obligátních plechovek se suchary, trochy čaje a cukru si s sebou vezl „krabičku znamenitých léčivých pastilek“, krumpáč, dvě lopaty a příruční knihovničku klasiků, mezi kterými si zvlášť cenil Plútarchových životopisů. Cesta pustinou byla namáhavá, a tak pod ním padl kůň, kdesi v moři trávy ztratil zmíněného Plútarcha, ale vůz tažený voly ho nakonec bezpečně dovezl k cíli. Bylo to právě před 150 lety a onen mladý muž se jmenoval Cecil Rhodes.

Nikdo to zatím netušil, ale právě on měl v budoucnu ovládnout světový obchod s diamanty, vydělat jmění na zlatě a stát se kapským premiérem. Kromě toho byl nadšeným imperiálním snílkem a mystikem: v jedné ze svých závětí například pověřil určené vykonavatele založením společnosti, která by prosazovala jeho světodějné plány – podřídit Afriku Velké Británii, zalidnit britskými osadníky většinu světa a navrátit do lůna této anglosaské světové říše Spojené státy. Bylo to bláznivé, ale v jeho konkrétním případě zdaleka nešlo jen o sny.

On osobně připojil k britskému impériu Rhodesii (dnes Zimbabwe a Zambie) a jím vyslaní „policisté“ při té příležitosti na černošském kmeni Ndebelů zřejmě vůbec poprvé v praxi vyzkoušeli, jaký účinek má na lidská těla nový Maximův kulomet.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit