Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Celý článek
0

Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0

Afghánská ekonomika kolabuje. Tálibán navíc zakázal cizí měny

Afghánistán je pod vládou Tálibánu odstřižen od zahraniční pomoci a hrozí mu velký ekonomický propad. Může z toho vzejít humanitární krize a další migrační vlna.

Afghánská ekonomika kolabuje. Tálibán navíc zakázal cizí měny
ilustrační foto | Profimedia.cz

Od srpnového návratu Tálibánu k moci se Afghánistán zmítá krizemi. Odstřižení od zahraniční peněžité pomoci má tvrdé dopady nejen na ekonomiku státu, ale například i na zdravotnictví. Do toho trápí zemi sucho. Ve výsledku to znamená blížící se ekonomický kolaps. A Tálibán situaci protekcionistickými nařízeními dál zhoršuje.

Poté, co Tálibán po odchodu spojeneckých vojsk získal rychle kontrolu nad zemí zpět, přišel Afghánistán o pomoc ze zahraničí. Americký Fed i evropské centrální banky mu zatarasily přístup k zámořským prostředkům v hodnotě několika miliard dolarů. Stejně postupuje i Mezinárodní měnový fond, Světová banka pak přestane financovat již dohodnuté projekty, které měly pomoci rozvoji Afghánistánu.

Americké ministerstvo financí obhajuje zachování sankcí vůči staronovému afghánskému režimu, zároveň ale v říjnu avizovalo, že se bude snažit občanům země zajistit humanitární pomoc. Pokud však nepřijde rychle, obyvatelům Afghánistánu už to nemusí být nic platné.

Země se totiž nachází na pokraji ekonomického kolapsu. Podle nedávného vyjádření Mezinárodního měnového fondu hrozí, že současným tempem afghánská ekonomika do konce roku klesne až o třicet procent, což přivede miliony lidí do chudoby a způsobí velkou humanitární krizi.

To bylo navíc ještě před nejnovějším rozhodnutím Tálibánu, který zakázal používání zahraničních měn. „Současná ekonomická situace a národní zájmy si vyžadují, aby všichni Afghánci používali domácí měnu pro veškeré obchodování,“ uvedl Tálibán v prohlášení. Každému, kdo toto nařízení poruší, hrozí soud. Toto opatření přitom může situaci ještě zhoršit. Pod americkou kuratelou se totiž v zemi logicky rozšířilo používání dolarů, kterými se hodně platí například v pohraničních oblastech či v sousedním Pákistánu.

Pokud se stav rychle nezlepší, čemuž v současné chvíli nic nenasvědčuje, spustí se navíc další velká migrační vlna, která ovlivní sousední země, Turecko a posléze i evropské státy.

Ztráta přístupu k zahraniční pomoci má v souvislosti s ekonomickým propadem vliv i na zhoršující se situaci ve zdravotnictví. Zastavení dotací znamenalo konec řady zdravotních středisek či zpomalení očkování proti covidu-19. Nemocnice mají problémy s nákupem zásob či s výplatou mezd.