Absolventi kremlologie a trendy v sexuálním zneužívání

Kremlologie je zpátky. Pár desítek let po rozpadu Sovětského svazu její význam upadal, protože málokdo stál o to, vědět, co se zrovna šustlo ve špičkách ruského režimu, natož aby se obtěžoval s pochopením nějakých mikroposunů. Nejpozději od února letošního roku, kdy Putin poslal vojska na Ukrajinu a začal Evropu vydírat plynem, je všechno jinak. Už na jaře se bývalý český velvyslanec v USA i Rusku Petr Kolář nechal slyšet, že „krem­lologie je samostatná politologická disciplína“. A dnes bychom nutně potřebovali absolventy. Protože za ofi­ciálně soudržnou fasádou ruského režimu to očividně začíná vřít a každý, kdo rozporuplné a leckdy bizarní výroky a kroky nejrůznějších vlivových figur dokáže smysluplně interpretovat, se vyvažuje zlatem.

V tématu tohoto čísla Hrotu jsme se o to pokusili a obrázek, který nám vychází, je dost znepokojivý. „Něco“ se děje a po porážkách na Ukrajině je Putin slabší než kdy dřív. Problém však je, že tím, kdo by ho mohl zbavit moci – v což od začátku války mnozí z nás doufali –, není žádná parta demokratů a celkově slušných lidí. Jsou to pokud možno ještě větší grázlové s ještě menšími zábranami. Nabízí se srovnání s arabským jarem – jenom s atomovkami.

Růžové výhledy nepřinesl ani World Economic Outlook, který touto dobou pravidelně zveřejňuje Mezinárodní měnový fond. Kombinace ruské války, covidu a vysoké inflace se nám zjevně bude starat o povyražení ještě několik let. A na příkladu Británie, sedmé největší ekonomiky světa, je názorně vidět, že prostor pro chyby je prakticky nulový.

Ne všechny experimenty musejí skončit jako ten britský s „minirozpočtem“. Václav Muchna, šéf IT firmy Y Soft, rozjel v době covidu ve vlastní společnosti věc skutečně přelomovou – zkouší se obejít bez středního managementu. Vychází z představy, že chytří a vzdělaní lidé se dokážou s dostatkem informací řídit sami. Zatím mu to funguje u ajťáků, ale postupně model bez manažerů zavádí i do marketingu a obchodu. Drhlo to, ale pomalu si to prý sedá. Na pováženou nicméně je, že místo manažerů najímá houfy koučů, kteří mají jednotlivé týmy rozvíjet. Jestli to klapne, bude to revoluce a dočkáme se „beztřídních“ firem, když ne, ve Y Softu bude brzy spousta pracovních příležitostí pro řídící pracovníky.

Menší revoluce nemine ani naše vysoké školy. Hromadně totiž začínají zavádět funkci ombudsmanů pro sexuální obtěžování. Holt doktor čuně není jenom Jaroslav Barták. Otázka sexuálního obtěžování a obvinění z něj se na našich univerzitách řeší už roky, zatím však na povrch vyplula jen hrstka případů. Nyní tedy školy, ač se tomu vehementně brání, zřizováním nové funkce přiznávají, že jde o podstatně větší problém, než se dosud tvářily. Anebo na ně dolehl „trend“, který se k nám sune ze Západu? Vyberte si.

Sexu se tentokrát týkají i naše vědecké stránky, kde jsme se podívali na nejnovější trendy v seznamování. Méně sexy, ale extrémně zajímavé jsou rozbor vývoje procesu s expremiérem Andrejem Babišem (spoiler alert: má to nahnuté) a reportáž z nábytkářské firmy Arbyd, která na rozdíl od jiných vůbec nefňuká, že jí podražily energie – protože si je téměř komplet vyrobí sama. A úplnou novinkou je od tohoto čísla pravidelná sekce věnovaná nejzajímavějším knížkám, které u nás vycházejí. Začínáme Čínou a jejím policejním státem. Napínavé čtení!