z týdeníku The Economist
A vás ta práce baví? Psychometrické testy hrají stále větší roli
Firmy při najímání zaměstnanců víc a víc spoléhají na psychometrické testy.

Dáme si test. Přiřaďte číslo od jedné do pěti, přičemž 1 je „rozhodně souhlasím“ a 5 „rozhodně nesouhlasím“, k následujícímu výroku: „Opravdu mi záleží na mé práci.“ Pokud jste na takovou otázku už někdy odpovídali, pravděpodobně jste se ucházeli o práci v nějaké velké firmě. Psychometrické testy, jak se jim říká, jsou čím dál populárnější.
Snaživí zájemci o práci si obvykle vymyslí, že odpovědi na takové otázky jsou trapně očividné. Na každou otázku stačí dát odpověď, která vykresluje obraz horlivého a týmového zaměstnance. Samozřejmě že uchazečům na práci záleží, milují spolupráci s druhými a věnují nejvyšší pozornost podrobnostem. Ale lidé, kteří tyto testy uchazečům dávají, vědí, že tak budou odpovídat. Proto otázky různě přeformulovávají, aby se ujistili, že zájemci o práci odpovídají konzistentně, a ztížili jim zapamatování toho, co už zodpověděli.
Nejrůznější testy schopností nejsou ničím novým. Inteligenční testy se používají už dobrých sto let a zejména státní instituce si je velmi oblíbily. Charles Johnson, jenž se psychometrickými testy zabýval 40 let a vytvořil testy používané při náboru britských státních úředníků, říká, že velkou roli v tom sehrála druhá světová válka. Brity ohromila efektivita německých důstojníků a zjistili, že se při jejich výběru používaly testy inteligence. Brity to přimělo vytvořit výběrovou komisi ministerstva války (WOSB). Kromě verbální a nonverbální argumentace dostávali armádní adepti cvičení ze slovních asociací a museli vést skupinové diskuse.