Vybrané články
z týdeníku The Economist

A Duda hrál

Polského prezidenta čeká tuhý boj o obhajobu křesla. A už si našel i příhodného nepřítele: homosexuály

A Duda hrál
ilustrace Vojtěch Velický

Poláci se 28. června vypraví k urnám, aby zvolili nového prezidenta. Ten sice zastává především ceremoniální pozici, má však zásadní moc vetovat zákony. Volby budou nejnovější soutěží popularity mezi vládnoucí populistickou stranou Právo a spravedlnost (PiS) a pravicovou Občanskou platformou, která byla u moci mezi lety 2007 a 2015. PiS v loňských parlamentních volbách hodně ztratila a zdá se, že souboj se rozhodne až ve druhém kole 12. července. 

Dva kandidáti, kteří se postarají o to, že se nedočkáme žádného velkého překvapení, jsou PiS podporovaný úřadující prezident Andrzej Duda a varšavský starosta Rafał Trzaskowski, který se do boje přihlásil na poslední chvíli. Pokud liberální, proevropský Trzaskowski porazí Dudu, uvítají to jeho stoupenci dozajista jako začátek konce vlády PiS.

Generační posun

Polsko letos vyhlásilo volby už podruhé. Původně se měly konat v květnu, kvůli koronavirové krizi však byly zrušeny. Proti Dudovi stojí pětice výhradně mužských protikandidátů, na škále od střední levice po extrémně pravicový nacionalismus. Stejně jako Duda ani ostatní kandidáti nemají politické vazby na minulost před rokem 1989. Jsme tudíž svědky generačního posunu poté, co polské politice dlouho dominovaly osobnosti, které formoval boj proti komunismu.

Trzaskowski se přidal do boje o prezidentské křeslo poté, co předchozí kandidátka Občanské platformy Małgorzata Kidawa-Błońska v polovině května svou kandidaturu stáhla. Předcházela jí nemastná neslaná kampaň, během níž její podpora klesla na jednotky procent. Na papíře si jsou Trzaskowski s Dudou až pozoruhodně podobní. Oba se narodili v roce 1972, Duda do rodiny krakovských akademiků, Trzaskowski je synem varšavského jazzového skladatele. Oba získali doktorát a zasedali v Evropském parlamentu (Trzaskowski zastával v letech 2014 a 2015 navíc i post ministra pro evropské záležitosti).

Jejich politika je však staví na opačné konce trpkého boje mezi PiS a Občanskou platformou, který zemi svírá od poloviny prvního desetiletí nového milénia. Dudovo nečekané zvolení prezidentem v roce 2015 vydláždilo PiS v témže roce po osmi letech v opozici cestu zpátky k moci (Duda po vítězství na své místo ve straně rezignoval). O tři roky později zvítězil ve varšavských starostovských volbách Trzaskowski. Kandidáta PiS porazil na hlavu a ukázal, že populismus vládnoucí strany má své meze.

Trzaskowski ve Varšavě zvítězil proto, že dostal na svou stranu liberály. Krátce poté, co se ujal úřadu, podepsal deklaraci ve prospěch lesbických, gay, bisexuálních a transgenderových (LGBT) práv. Ta navrhuje mimo jiné zbudování útulku ve Varšavě, zavedení antidiskriminačních opatření a rozšíření sexuální výchovy ve školách. To v řadách PiS vyvolalo silný odpor, který podpořila katolická církev. Vůdce strany Jarosław Kaczyński varoval, že země čelí „útoku na polskou rodinu“. 

Porazit je jejich vlastními zbraněmi

Tentokrát hází Trzaskowski svou síť do ještě větší dálky. Oslovuje umírněné konzervativce, které už nudí extremistický sklon PiS a její ignorování systému brzd a protivah (obzvláště těch soudních). Evropská komise už varovala, že tím PiS podrývá vládu zákona. „Konzervatismus zavrhuje radikalismus, konzervatismus zavrhuje nacionalismus,“ přednesl na mítinku v Dudově rodném městě Krakově 6. června. Zároveň se zavázal v otázkách státního zájmu podporovat vládu PiS. Trzaskowski prohlašuje, že prezident nemůže být v „úplné opozici“ vůči vládě. PiS nicméně nemá dostatečné množství parlamentních křesel, aby mohla přehlasovat prezidentské veto, které je možné použít v celé řadě dalších otázek.

Duda se najednou ocitl v úzkých a snaží se mobilizovat sociálně konzervativní voliče tím, že se prezentuje jako ochránce tradiční rodiny (podle loňského průzkumu veřejného mínění je 56 procent Poláků proti svatbám osob stejného pohlaví a 76 procent je proti tomu, aby takové páry adoptovaly děti). Svým stoupenců 13. června v Brzegu, městě na jihozápadě Polska, řekl, že LGBT je „ideologie“ horší než komunismus. Politika „rodinné karty“, kterou minulý týden zveřejnil, počítá s pokračováním štědrých přídavků na děti, jež PiS zavedla, a zabráněním párům stejného pohlaví uzavřít sňatek nebo adoptovat děti. Na své straně má veřejnoprávní televizi, nad kterou PiS převzala kontrolu krátce po svém nástupu k moci v roce 2015. „Ideologie LGBT ničí rodinu,“ hlásal titulek ve večerních zprávách 13. června.

Většina omezení plynoucích z rychlé a důsledné koronavirové karantény, kterou vláda v polovině března vyhlásila, už byla zrušena. Nemoc v Polsku řádila, i když započítáme novou vlnu mezi horníky, podstatně méně než v řadě jiných evropských zemí (oficiální údaje ze 17. června hovoří o 30 701 nakažených a 1286 mrtvých). Vláda vyhlásila opatření k ochraně podniků a zaměstnanců před ekonomickými dopady epidemie včetně balíčku na podporu lokálních firem v hodnotě 100 miliard zlotých (599,4 miliardy korun; přibližně 4,5 procenta polského HDP).

Duda podle průzkumů stále vede, ale jeho náskok před Trzaskowským se zmenšuje. Podle průzkumu provedeného 12. až 13. června má Duda 40,7 procenta, Trzaskowski 28 procent, nikdo z dalších kandidátů by neměl překročit deset procent. Vzhledem k tomu, že to nevypadá, že by některý z kandidátů získal v prvním kole nadpoloviční většinu hlasů, bude druhé kolo voleb nevyhnutelné. A podle průzkumů to bude hodně těsné. Vítěz nezíská jen místo v prezidentském paláci, určí také, zda se z Polska stane otevřenější, nebo uzavřenější země.

© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Peníze leda zadarmo
  • Covid na mozku
  • Naběhnutí na solární vidle
Objednat nyní