A co teď, René Zavorale? Drama kolem Obzinové nemá dobré řešení

Nová šéfka zpravodajství Českého rozhlasu Jitka Obzinová rozvířila mediální vody. Generální ředitel veřejnoprávního média René Zavoral je teď v pořádně nepříjemné pozici.

Mediální manažer René Zavoral s velkou razancí vstoupil do svého druhého funkčního období generálního ředitele Českého rozhlasu. Oznámil reorganizaci vedení, plánované propouštění i to, že začíná lobbovat u nastupující vlády, aby zvýšila koncesionářský poplatek. Zatímco takřka všechna zásadní oznámení mediálním prostorem jen prošuměla, největší pozornost vzbudilo přeobsazení šéfa zpravodajství. Zkušeného veřejnoprávního novináře Jana Pokorného má vystřídat neméně zkušená mediální manažerka Jitka Obzinová. U části mediálního spektra to vzbudilo velký rozruch. A Zavoral se dostal do situace, která není vůbec záviděníhodná.

Podle informací z Českého rozhlasu bylo jedním z důvodů výměny Pokorného plánované propouštění. Generální ředitel chce pracovníkům zvyšovat platy, aby médium zůstalo konkurenceschopné. Při stagnujících a jen doplňujících příjmech z reklamy a koncesionářském poplatku, který činí 45 korun již od roku 2005, však nemá příliš velký manévrovací prostor. Jedinou možností je propouštění, které však za zpravodajství Jan Pokorný tvrdě odmítal. Nastoupit tak má těžká váha mediálního byznysu, dlouholetá šéfka zpravodajství Primy Obzinová, která si naopak se změnami v redakcích příliš velké starosti nedělá a prostě koná. Předchází jí pověst nepříliš milosrdné šéfky, která od svých podřízených požaduje loajalitu a stoprocentní výkony. A která bývá sama naprosto oddaná svým šéfům.

Zaměstnanci Českého rozhlasu se začali podepisovat pod otevřený dopis, kterým tvrdě útočí na Obzinovou, generálního ředitele a požadují od něj přehodnocení ohlášených změn. Do značné míry jde o specifikum veřejnoprávních médií – novináři z komerčních médií jsou na změny na řídicích pozicích zvyklí. A když se jim nelíbí, zpravidla volí ústupovou variantu: podají výpověď a hledají uplatnění jinde.

Lidé ve zpravodajstvích České televize a Českého rozhlasu jsou ale na podobné změny citlivější. A generálního ředitele nevnímají jako svého šéfa, ale spíše jako manažera, který má řešit finance, provoz a má jim zajišťovat důstojné podmínky k práci. Ale do práce samotné jim nemá co mluvit. Zavoralovi v pozici generálního ředitele se to samozřejmě nelíbí a chce své vize rozvoje média uplatňovat prostřednictvím přímého podřízeného – šéfa zpravodajství. A je tu konflikt. Konflikt, který nemá jednoduché řešení.

Další krok je na řediteli Zavoralovi. Ten již obdržel protestní dopis a slíbil, že ho důkladně vyhodnotí a poté na něj s respektem k jeho signatářům odpoví. Varianty dalšího vývoje jsou zhruba čtyři. Zavoral může ustoupit protestujícím zaměstnancům a ponechá Pokorného ve funkci. Také může Obzinovou stáhnout a představit jiné jméno. Může se stát i to, že Obzinová sama oznámí, že o post nemá zájem. Ve všech těchto případech by to Zavorala postavilo do pozice velmi slabého šéfa. 

Zavoral ale také může zaměstnancům sdělit, že obsazovat přední posty v rozhlase je jeho výlučnou pravomocí – což je –, a Obzinovou podrží. Pak lze očekávat, že situace v Českém rozhlase bude eskalovat. Ani jedna z nastolených možností bohužel není ideální pro ty, kteří celou kauzu s úžasem sledují a mají být středobodem všeho dění, tedy pro koncesionáře. Jsou to totiž oni, kteří si jak management, tak protestující novináře a další zaměstnance rozhlasu platí.