Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu, říká analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu, říká analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník.
Ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol říká, že Evropa udělala v energetické politice dvě zásadní historické chyby. Příliš spoléhala na ruský plyn a odvrátila se od jádra. I kvůli tomu zaostává za USA a Čínou v konkurenceschopnosti průmyslu.
Ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol říká, že Evropa udělala v energetické politice dvě zásadní historické chyby. Příliš spoléhala na ruský plyn a odvrátila se od jádra. I kvůli tomu zaostává za USA a Čínou v konkurenceschopnosti průmyslu.
Bělorusové jdou do srpnových prezidentských voleb vyzbrojeni humorem. Kandidátům (ano, je jich víc) však do smíchu není.
Na konci sedmdesátých let se na jedné z tehdy nekonečně šedivých zdí pražského Újezda objevil křídou načmáraný nápis „Volte Husáka“. Absurditu normalizačních poměrů dokládala váhavost mocipánů – co s tím? Když necháme nápis být, bude každému zjevné, že si z nás dělají lidé legraci, měla za to jedna škola myšlení. Necháme ho smazat, a bude se to vykládat špatně, varovala druhá.
Kdyby soudruzi měli tu náturu, vypozorovali by, že je s nimi zle. Leckterý nenáviděný režim umí vydržet u vesla doslova věky; režim všeobecně vysmívaný však je u konce s dechem. Soudruzi nicméně nebyli zvyklí starat se o to, co si o nich kdo myslí, a tak přeslechli, že jim zvoní hrana.
Dnes kráčí v jejich stopách Alexandr Lukašenko, ačkoli naopak dobře ví, že mu teče do bot. Poprvé za osmadvacet let, jež strávil jako dosud jediný člověk historie ve funkci běloruského prezidenta, má důvod ke skutečným obavám. Ne snad o výsledek hlasování, jímž se chce 9. srpna nechat zvolit hlavou státu po šesté v řadě. Na to jeho mocenská mašina s největší pravděpodobností ještě stačit bude. Důležité je, co se bude dít poté – a to už Lukašenko, o němž se mluví jako o posledním evropském diktátorovi, nemá tak docela pod kontrolou.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
