Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Letos čekají svět několikery veledůležité volby a netradiční zakončení roku v podobě fotbalového mistrovství světa
Magické číslo začínajícího roku připomíná důležitost binárního rozměru našeho života. A především našeho rozhodování. Ano, nebo ne? Ten, či onen, ta, či ona, nebo snad ta, či onen? Výhra, nebo prohra? Postup, nebo vyřazení? Ani v roce 2022 nebude nouze o takové situace a události. V politice i mimo ni.
V dubnu si ve Francii zvolí nového prezidenta. Poslední sondy svědčí o jasné převaze nelevicových kandidátů. Každý ze čtveřice Macron, Pécresseová, Zemmour a Le Penová, tedy dvou žen a dvou mužů, samozřejmě nabízí hodně odlišné představy o budoucnosti země i jejím zakotvení v Evropě a Evropské unii. V něčem jsou si ale přece podobní a společně pak dost vzdálení západoevropskému levičáckému trendu posledního roku a něco.
O pár týdnů později čekají zemi galského kohouta i parlamentní volby. V obojích volbách se tentokrát nebude rozhodovat jen a jen o Francouzích. Budou je sledovat všichni Evropané, Čechy rozhodně nevyjímaje.
Předmětem zájmu budou také parlamentní volby v Maďarsku. Potvrdí Viktor Orbán svou dominanci a evropské elitě zůstane do tváře vryta jedna z nejhlubších vrásek, nebo maďarský premiér podlehne soustředěnému tlaku sjednocené opozice a „Evropě“ ulehčí? Očekává se tuhý boj. V malé středoevropské zemi se bude rozhodovat o autoritě EU, a tedy její politické budoucnosti.
Supervolební rok čeká i protinožce. Současná australská středopravá vláda vedená premiérem Morrisonem ztratila hodně ze své popularity. Zemi zřejmě čeká obrat doleva, který bude mít hodně shodných rysů s děním v Evropě. Opoziční labouristé vedení Anthonym Albanesem kritizují vlády za nedodržování environmentálních závazků, příliš tvrdou imigrační politiku i příliš liberální hospodářskou. Nabízejí směsici staro- i novolevičáctví.
Brazilské prezidentské volby na začátku října budou soubojem Titánů. Na jedné straně obhajující Jair Bolsonaro, považovaný mnohými za latinskoamerický výhonek trumpovské politiky. A proti němu nikdo méně významný než exprezident a přímo ztělesnění latinskoamerického levičáctví z první dekády 21. století Lula da Silva. Ano, ten Silva, který byl odsouzen za korupci a posléze omilostněn.
Kromě jiného jej tedy „zdobí“ i punc justiční oběti. Souboj dvou lidských excentriků a populistů non plus ultra už teď přispívá k nebývalé polarizaci brazilské společnosti.
Zemi tolik zkoušené kriminalitou, sociálními a v poslední době i covidovými problémy to rozhodně neprospěje. Ale jako námět světových komentářů je to přímo božské.
Listopadové americké „midterm“ kongresové volby budou referendem o prezidentu Bidenovi. Pokud se mu nepovede zázrak, čeká demokraty těžká porážka. Už teď se mluví o vyhlídce historického triumfu republikánů. Otázkou však je, komu to pomůže do budoucna.
Bidenovi a demokratům, aby se vzpamatovali? Tradičním republikánům? Nebo Donaldu Trumpovi, aby ovládl republikány a připravil si vše pro nový útok na Bílý dům? Spousta otázek, na jejichž zodpovězení bude opět čekat přinejmenším půlka světa.
A pak tu máme další parlamentní a/nebo prezidentská klání v Evropské unii – Portugalsko, Malta, Slovinsko, Švédsko, Rakousko, Lotyšsko či nepřímo volení prezidenti Itálie a Německa. A spoustu dalších voleb všude po světě, počínaje Sv. Tomášem a Princovým ostrovem a konče Indií.
K tomu přičtěme důležitá referenda v Bělorusku, Chile, Libyi, Mali, Srbsku nebo v Tunisku, v nichž mnohdy půjde o bytí demokracie a někdy i o holý život.
Když už jsme u čísla 22, nelze nepřipomenout zásadní, ba přímo světodějnou událost, při které bude v akci vždy 22 borců tvořících dvě nastoupivší jedenáctky. Mistrovství světa ve fotbale – poprvé a netradičně v arabském světě, poprvé a netradičně v závěru roku. Osvědčí se takový model, nebo půjde o slepou uličku? Udrží si evropské země dlouhodobou dominanci? Budou mezi čtyřmi semifinalisty jen samé evropské reprezentace jako minule? A co Angličané, zase skončí bez medaile, nebo jen s „bramborou“?
Tak takový tento rok bude. Ale možná i úplně jiný. Rozhodně však zajímavý.
