Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Český recept na rozdělení peněz z mimořádného fondu obnovy dopadl jako obvykle. Jde o nesourodý slepenec narychlo sesbíraných vládních restů.
Nejen před volbami jsme si mohli od členů vlády a kandidátů ANO poslechnout, kolik stovek kilometrů nových dálnic hnutí „zařídilo“. Jen pár řidičů v koloně na D1 si čas čekání krátilo přemýšlením, odkud kam ty nové dálnice vlastně vedou. A ty, kteří čekali mimořádně dlouho, mohlo třeba i napadnout, že česká dopravní infrastruktura na tom není úplně nejlépe.
K těmto pochybovačným hlasům se nyní překvapivě přidává i tentýž kabinet, který nás pravidelně zásobuje statistikami o dokončených kilometrech. V kvalitě silniční sítě je prý Česká republika až na 24. místě z 27 členských zemí EU. Zoufale zde chybí také vysokorychlostní železnice, říká s překvapivou sebereflexí vláda Andreje Babiše v návrhu Národního plánu obnovy.
Jde o dokument, podle kterého plánuje Česko rozdělit 182 evropských miliard určených na restart ekonomiky po koronavirové pandemii. Peníze mají být určeny zejména na digitalizaci a ochranu klimatu, vše však nasvědčuje spíš tomu, že vláda plánuje řešit především své resty, které měla mít dávno rozběhnuté, a zbytek nějak utratit.
Proto i ten sebemrskačský tón v kapitole o dopravě, kam má podle představ vlády putovat ten největší, 36miliardový balík. Obvyklé vychloubání o hbitém pokroku ve výstavbě by komisi o potřebě peněz právě v dopravním sektoru nejspíš nepřesvědčilo.
V kontrastu s tím je formulována kapitola o vzdělání, kde vláda neopomněla zdůraznit, na jak vysoké úrovni školství v Česku údajně je. Mnohého rodiče školou povinných dětí jistě překvapí, že by na tuzemském vzdělávacím systému nebylo co zlepšovat.
České školství je však třeba vychválit do nebes, jinak by třeba v Bruselu mohlo někoho napadnout, že Česko mělo opravdu investovat spíš do budoucnosti svých dětí, a nikoli do výstavby protihlukových stěn u silnic. Jak upozornil Deník N, sedm miliard, tedy více než polovina ze vzdělávací položky, by mělo navíc jít na rekonstrukci vysokoškolského kampusu na Albertově. To znamená opět do stavebnictví.
Poměrně nevěrohodně vypadá i tvrzení, že peníze budou využity na rozvoj obnovitelných zdrojů, včetně akumulace a fotovoltaiky. Připomeňme, že ve sněmovně je aktuálně vládní plán na brutální sesekání ziskovosti existujících solárů a pro rozvoj nových parků nehnula současná vláda ani prstem.
Doposud legislativně neukotvená akumulace má sice po třech letech šanci na to, aby ji české zákony přestaly ignorovat, je to však zásluhou výhradně opozice, nikoli vlády. Vyloženě humorně pak zní záměr výstavby tří vodíkových plniček. Ty už totiž opravdu vznikají, ovšem bez plánu a za soukromé prostředky Unipetrolu.
Zbytek peněz má jít vesměs na digitalizaci státní správy. Tomu nelze nic vytknout, opět je však třeba se zeptat, proč s tím vláda čekala až na čínskou chřipku.
Celý plán obnovy tedy dopadl jako obvykle. Jde vesměs o seznam náhodně vybraných projektů bez celkové koncepce, jehož cílem je hlavně vytáhnout co nejvíce peněz z Evropy tak, abychom si je pak tady mohli rozházet, jak se nám to nejvíce hodí, bez ohledu na zamýšlený účel a smysluplnost.
