Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Západní banky mají extrémní zisky v Rusku, i když slíbily, že byznys omezí

Evropským bankám, které setrvávají na ruském trhu, se nebývale daří. Za loňský rok vykázaly trojnásobný zisk ve srovnání s rokem 2021.

Západní banky mají extrémní zisky v Rusku, i když slíbily, že byznys omezí
Raiffeisen Bank v Rusku, ilustrační foto | Shutterstock.com

Evropská sedmička bankovních domů, která setrvává na ruském trhu, se může pochlubit působivými hospodářskými výsledky. Jejich kombinovaný zisk za rok 2023 překročil tři miliardy eur (76 miliard korun). Jedná se o společnosti Raiffeisen Bank International, UniCredit, ING, Commerzbank, Deutsche Bank, Intesa Sanpaolo a OTP.

Zároveň pak evropské finanční instituce do ruského státního rozpočtu odvedly na daních 800 milionů eur (20,2 miliardy korun). Je to až čtyřnásobně více než před válkou na Ukrajině, všiml si britský ekonomický deník Financial Times s připomenutím, že vedení těchto bank po ruském přepadení Ukrajiny slíbilo, že byznysové aktivity na ruském trhu utlumí. Více než polovina daňových plateb připadá na rakouskou skupinu Raiffeisen.

Daně zaplacené evropskými bankami sice tvoří 0,4 všech očekávaných neenergetických rozpočtových příjmů Ruska pro rok 2024, především ale pomáhají ruské ekonomice udržovat finanční stabilitu a dostupnost bankovních služeb i přes západní ekonomické sankce.

Zahraniční finanční domy těží zejména z toho, že ruská centrální banka udržuje vysoké úrokové míry – aktuálně jsou na úrovni šestnácti procent –, mají ale prospěch i z vyloučení ruských bank ze západního platebního systému SWIFT. Ruští klienti považují západní finanční společnosti za více atraktivní než v době před uvalením sankcí.

Zisk ruské pobočky Raiffeisen Bank se mezi lety 2021 a 2023 více než ztrojnásobil na 1,8 miliardy eur. Po ruské invazi bankovní dům sliboval, že obchodní aktivity v zemi omezí, případně svoje pobočky v Rusku odprodá. Rakouská banka čelí také kritice vedení Evropské centrální banky a amerického ministerstva financí. Vedení banky navíc plánuje rozšířit „aktivní klientskou základnu“ a ve velkém nabírá nové lidi.

Zástupci německých Deutsche Bank, Commerzbank a také maďarské OTP tvrdí, že výrazně omezily svou přítomnost na ruském trhu. Italská banka Intesa pak zdůraznila, že se snaží svá ruská aktiva prodat. Odejít z ruského trhu ale není snadné, jak se ukazuje v případě americké banky JPMorgan.

„S ruskými vklady nemůžeme nic dělat, kromě toho, že je držíme u centrální banky. Takže jak rostly úrokové sazby, rostly i naše zisky,“ vysvětil pro FT vysoký manažer jedné z evropských bank s ruskou dceřinou společností. Západní banky mají většinou finanční prostředky zablokované v Rusku, bez speciálního povolení od Vladimira Putina je nemohou vyvést ze země.

Podle zástupců ruského bankovního sektoru je prakticky nemožné pro západní finanční domy z Ruska odejít, protože patří na trhu k menšině, které udržují finanční spojení mezi Ruskem a západními trhy prostřednictvím systému SWIFT.