Digitální ekonomika je vysoce energeticky náročná. Bez dostatku levné elektřiny se s velkými investicemi můžeme rozloučit
Digitální ekonomika je vysoce energeticky náročná. Bez dostatku levné elektřiny se s velkými investicemi můžeme rozloučit
Burgery zůstávají, ale masovou verzi doplní zdravější a ekologicky šetrnější rostlinná varianta. Až třetina Čechů je totiž ochotna omezit konzumaci masa. V čem ale neslevují, je jejich hlad po rychlém občerstvení.
Burgery zůstávají, ale masovou verzi doplní zdravější a ekologicky šetrnější rostlinná varianta. Až třetina Čechů je totiž ochotna omezit konzumaci masa. V čem ale neslevují, je jejich hlad po rychlém občerstvení.
Výstavba nových obnovitelných zdrojů a zavádění nových zelených technologií je finančně nákladná, navíc ceny energií klesly, takže evropské energetické firmy své obnovitelné cíle přehodnocují směrem dolů.
Výstavba nových obnovitelných zdrojů a zavádění nových zelených technologií je finančně nákladná, navíc ceny energií klesly, takže evropské energetické firmy své obnovitelné cíle přehodnocují směrem dolů.
Zadlužení Evropské unie se loni ve třetím čtvrtletí dál snižovalo a kleslo na 82,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V České republice byl vývoj opačný a zadlužení se proti předchozímu čtvrtletí zvýšilo, podle dat Eurostatu dosáhlo 44,5 procenta výkonu ekonomiky. Státní dluh byl v Česku rekordní.
Trend postupného poklesu zadlužení pokračoval i v zemích eurozóny. Tam zadlužení ve třetím čtvrtletí kleslo na 89,9 procenta z hodnoty 90,3 procenta o čtvrtletí dříve. Meziročně je zadlužení nižší jak v EU a v eurozóně, tak v Česku.
Státní dluh se ke konci třetího čtvrtletí v absolutních číslech zvýšil v EU nad 13,78 bilionu eur (více než 341 bilionů korun), zatímco před rokem přesahoval 13,20 bilionu eur. V České republice státní dluh vzrostl na rekordních více než 3,21 bilionu korun. O rok dříve, tedy na konci třetího čtvrtletí 2022, přesahoval 2,98 bilionu korun.
Deficit veřejných financí EU pak v loňském třetím čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů dosáhl 2,8 procenta HDP, a zlepšil se tak proti tříprocentnímu deficitu o čtvrtletí dříve a proti deficitu 3,8 procenta HDP o rok dříve, uvedl v samostatné zprávě Eurostat. Naopak v České republice se deficit zhoršil na 3,1 procenta z hodnoty 2,9 procenta na konci druhého čtvrtletí, avšak meziročně se zlepšil – na konci třetího čtvrtletí 2022 totiž představoval 4,3 procenta výkonu ekonomiky.
Nejvyšší zadlužení má i nadále Řecko, které je členem eurozóny a které se po finanční krizi z let 2008 a 2009 dostalo do tak vážných problémů, že je musely před bankrotem zachraňovat ostatní členské země eurozóny a finanční instituce včetně Mezinárodního měnového fondu (MMF). Zadlužení Řecka v loňském třetím čtvrtletí činilo 165,5 procenta HDP ve srovnání s hodnotou 167,1 procenta o čtvrtletí dříve. Řecko své zadlužení z vysokých hodnot vytrvale snižuje.
Velmi silně zadlužena je také Itálie, Francie, Španělsko, Belgie a Portugalsko, kde zadlužení přesahuje sto procent HDP. Česká republika tak nadále zůstává zadlužena výrazně méně, než činí průměr EU. Nejnižší zadlužení mělo na konci třetího čtvrtletí Estonsko, jako jediné v EU s hodnotou méně než dvacet procent výkonu ekonomiky, a dále Bulharsko, Lucembursko a Švédsko, kde zadlužení nepřesahuje třicet procent HDP.
V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 a 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok. Od té doby až do pandemie zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo na 29 procent HDP. V těch letech byli ministry financí Andrej Babiš a pak Alena Schillerová, oba z hnutí ANO.
Fiskální pravidla Evropské unie, známá jako Pakt stability a růstu, vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil šedesát procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie covidu-19. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.
