Prezident Turecka sklízí, co zasel. Turci nevěří, že se inflace zklidní, a utrácejí jako o život. Ceny proto rostou dál
Prezident Turecka sklízí, co zasel. Turci nevěří, že se inflace zklidní, a utrácejí jako o život. Ceny proto rostou dál
Přechod telekomunikačních firem na optická vlákna má i jeden vedlejší, příjemný efekt – v zemi nyní leží miliardové bohatství ve formě starých měděných kabelů. Cena mědi totiž roste, protože je nezbytná pro rozšiřování elektromobility, decentralizované energetiky i datových center.
Přechod telekomunikačních firem na optická vlákna má i jeden vedlejší, příjemný efekt – v zemi nyní leží miliardové bohatství ve formě starých měděných kabelů. Cena mědi totiž roste, protože je nezbytná pro rozšiřování elektromobility, decentralizované energetiky i datových center.
Sporná daň za tranzit plynu vyvolávala spor mezi Berlínem, Prahou a Vídní. Německo chce zrušením poplatků sousední země motivovat k odběru plynu z německých terminálů.
Sporná daň za tranzit plynu vyvolávala spor mezi Berlínem, Prahou a Vídní. Německo chce zrušením poplatků sousední země motivovat k odběru plynu z německých terminálů.
Investorský guru Radovan Vávra je se svou společností SimpleCell prvním, kdo chce získat peníze na rozvoj skrze kritizovaný projekt Xixoio. Podle Vávry však ke kritice není důvod.
O projektu Xixoio Richarda Watzkeho bylo v poslední době hodně slyšet, a ne zrovna v dobrém. Četní kritici projekt označovali za Ponziho schéma a podvod. K tomu mohla pomoci i poněkud excentrická a výbušná Watzkeho povaha a několik nevydařených mediálních výstupů.
Společnost se zabývá vývojem alternativního způsobu financování skrze tokeny, tedy skrze jakési digitální akcie. Po opletačkách s ČNB je však Xixoio při srovnávání svého produktu s regulovaným trhem s cennými papíry hodně opatrné.
Navzdory tomu se pro premiéru podařilo Watzkemu nalákat známé jméno. První společností, která chce skrze tokeny od Xixoia financovat svůj rozvoj, je SimpleCell Miloslava Vyhnala a bývalého šéfa Komerční banky a investičního influencera Radovana Vávry.
Vávra se s Watzkem seznámil teprve před čtvrt rokem. Podle něj provedl spolu s kolegy „due diligence technologické infrastruktury“ Xixoia. „Rozhodně je neplatná kritika, že by to bylo Ponziho schéma. Pokud by tomu tak bylo, šlo by o nejdražší Ponziho schéma v dějinách,“ prohlásil Vávra. Firma tedy podle něj peníze od investorů do vlastních tokenů Xix opravdu vydává na vybudování komplikovaného technologického systému, na kterém má tokenizace fungovat. „Našli jsme něco, o čem málokdo ví, o čem Richard samozřejmě říká, že to existuje, ale okolní svět to nereflektuje,“ dodal Vávra.
Faktem je, že tokenizace představuje natolik novou a komplikovanou formu financování, že je opravdu složité princip pochopit. Vávra se nicméně distancoval od samotného tokenu Xix, do kterého sám neinvestuje.
SimpleCell se zabývá provozem sítě pro internet věcí (IoT), spolupracuje třeba se společnostmi innogy nebo Veolia. Skrze tokeny chce v několika vlnách vybrat nižší stovky milionů korun na levné chytré elektroměry pro panelákové domácnosti. Díky chytrým měřičům je možné snížit spotřebu elektřiny tím, že ji odběratel využívá v době, kdy je cena minimální. Naopak se uskromní v časech vysoké ceny. Co však dává smysl u firem, vzhledem k vysoké ceně elektroměru se u bytových domácností nevyplatí.
„Chceme nabídnout token, jehož prostředky budou využity na komercializaci řešení, které umožní totálně lowcostové připojení k elektrické síti,“ vysvětlil Vávra. Investoři do tokenů mají být odměněni nikoli obvyklým podílem ze zisku, ale podílem z tržeb. Jak často se to bude dít, není zatím jasné.
