Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Na využití umělé inteligence dopadne další regulace. Příslušný úřad v USA rozhodl, že patenty ve vědě a výzkumu si mohou připsat jen lidé. I ti se však musí na vynálezu významně podílet, jinak je úředníci nezapíší.
Nelze pochybovat, že použití umělé inteligence značně urychlí vyhodnocení dat a může napomoci k realizaci výzkumů a tvorbě vynálezů napříč oblastmi lidské činnosti, od byznysu po zdravotnictví. Čím dál více výzkumníků využívá speciálních jazykových modelů AI či softwaru spoléhajících na asistenci AI. Jak se má však v takových případech rozhodovat o přiznání duševního vlastnictví? Může být AI ve výsledku určena jako vynálezce?
Zásadní stanovisko nyní vydala americká vláda, respektive příslušná vládní instituce. Podle Amerického úřadu pro patenty a ochranné známky (USPTO) není možné, aby bylo jakékoli dílo označeno za práci umělé inteligence – AI byla jeho hlavním autorem. Jako vynálezce může být formálně stvrzen pouze člověk. Ten může využít funkcionalit AI, musí to však přiznat. „I tato osoba však musí k vynálezu významně přispět,“ informuje úřad. AI si tedy sama o sobě nic patentovat nemůže. A lidé musí splnit určité podmínky.
Podle americké televize CNN jde o uklidnění velké části inovátorů. Ty může povzbudit, že i vynálezy, při nichž pracovali s umělou inteligenci, vůbec lze patentovat. Zároveň však nařízení zdůrazňuje význam lidské kreativity a vynalézavosti v celém patentním řízení. Má tak být předvídatelnější, za jakých okolností je nakonec žádost o patent zamítnuta.
Z nařízení není jasné, co konkrétně se myslí „významným přispěním“ člověka na vynálezu. Do značné míry tak stále půjde o vyhodnocení žádosti lidmi, kteří analyzují žádost, samotný vynález, přiznání autora o využití AI a rozsahu využití AI. Pokud bude šetření úspěšné, patent se žadateli udělí.
O rychlé vyjádření požádala USPTO přímo americká vláda. Reagovala tak na množící případy, kdy si vynálezci stěžovali, že patentní úřad nemá ustálenou a jasnou metodiku vyhodnocení vynálezů s využití AI. Úředníci nerozhodovali předvídatelně.
Úřad má mít nadále rozhodovací úlohu, v případě nesouhlasu se mohou dotčení lidé obrátit na soudy.
