Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Tři nejrychleji rostoucí německé startupy, kterým je třeba věnovat pozornost

Německá startupová scéna se po útlumu z konce loňského roku opět dostává do kondice. V prvním čtvrtletí roku 2024 tamní startupy totiž vydělaly 3,3 miliardy dolarů, což je meziročně o 300 milionů dolarů více, přičemž celkově nejrychleji rostou projekty zabývající se ochranou klimatu a umělou inteligencí. Podívejte se na tři nejzajímavější, z nichž jeden se loni stal dokonce jednorožcem.

Tři nejrychleji rostoucí německé startupy, kterým je třeba věnovat pozornost
Německé startupy letos ožívají a meziročně rostou | Foto: Shutterstock

1Komma5° 

Startup založený v roce 2021 v Hamburku si vzal za cíl ochranu klimatu. Od svého vzniku nabízí přeměnu objektů na CO2 neutrální budovy za pomoci instalací fotovoltaiky, tepelných čerpadel a nabíjecí infrastruktury. Zároveň zaručuje zákazníkům díky inteligentnímu energetickému managementu Heartbeat a dynamickému tarifu elektřiny vždy nejlevnější a nejčistší elektřinu ze slunce a větru. A kromě toho 1Komma5° spolupracuje i s výrobními firmami, které nabízejí inovativní postupy v oblasti fotovoltaiky, skladování elektřiny, nabíjecí infrastruktury a tepelných čerpadel.  

Investory projekt zaujal téměř okamžitě, už v roce 2021 do něj investovala například společnost Porsche. „Téma ‚smart cities‘ je pro nás docela vzrušující oblastí, v níž nám jde zejména o konektivitu, efektivitu a udržitelnost měst. V Porsche si neustále klademe otázku, jak bychom ještě mohli zlepšit kvalitu života ve městech. A nejde jen o život na čtyřech kolech. Právě proto 1Komma5° dokonale zapadá do naší investiční strategie,“ řekl tehdy Lutz Meschke, místopředseda výkonné rady a člen výkonné rady pro finance a IT společnosti Porsche AG.

Společnost i díky investicím expandovala na světové trhy a pouhých 23 měsíců po založení ji potkala asi nejpodstatnější událost „života“. V červnu 2023 se totiž stala německým jednorožcem. Mimochodem, jedním z „pouhých“ tří v tom roce. Finance firma dle svých slov bude chtít využít například pro další vývoj v oblasti softwaru Heartbeat a projektu virtuální elektrárny. I proto se nyní všechny instalované systémy stávají součástí síťové platformy internetu věcí, která pomocí algoritmů zaručuje optimální, automatické řízení provozu po celou dobu životnosti systému. 

Od té doby, kdy hodnota společnosti překročila miliardu dolarů, navíc 1Komma5° pronikla na další trhy, naposledy opanovala v lednu letošního roku holandský trh akvizicí předního poskytovatele solárních řešení Zonduurzaam. V současnosti tedy startup provozuje více než 65 poboček s přibližně 1 500 zaměstnanci od Evropy po Austrálii.  

Aleph Alpha

Tento technologický startup z roku 2019 se sídlem v Heidelbergu se zaměřuje na vývoj umělé inteligence. Jejím cílem bylo vytvořit generativní AI nezávislou na americkém Big techu, která zároveň splňuje evropské GDPR a nově i AI Act. V současné době se společnost Aleph Alpha zaměřuje na tvorbu vlastního velkého jazykového modelu Luminous postaveném na základě kódové základny s architekturou generativních předtrénovaných transformátorů (GPT) a svou umělou inteligencí cílí zejména na velké podniky a vlády. I proto je možné s modelem Luminous hovořit mluví pěti evropskými jazyky. Kromě angličtiny také německy, francouzsky, španělsky a italsky. Společnost je zároveň i tahounem inovací v oblasti AI nejen v Německu, ale v celé Evropě.  

V listopadu loňského roku získal startup 500 milionů dolarů v kole série B podporované společnostmi Bosch, SAP a Hewlett Packard Enterprise či Schwarz Group, která vlastní maloobchodní řetězce Lidl či Kaufland. A přestože se počet zaměstnanců společnosti v posledním roce výrazně zvýšil, zakladatel Jonas Andrulis nechce, aby se Aleph Alpha rozrostla na obrovskou společnost: "Chci přispět k tomu, aby existovala technologická suverenita, a chci být nejmenší společností, která to dokáže," řekl loni pro Sifted.

Zároveň je ale zřejmé, že Jonas Andrulis hledá investory zejména v Evropě, byť se do konečného výběru probojovala i americká společnost Hewlett Packard Enterprise. Zakladatel startupu však odmítá, že by byl Luminous národním či až nacionalistickým projektem. Nicméně nutno dodat, že stav, kdy se mu podařilo aktivizovat evropské investory a stal se tak leaderem evropského vývoje AI, ho asi poměrně těší. „Osobně mi totiž velmi záleží na tom, aby Evropa přispěla i něčím jiným než jen lištou na odmítnutí cookies,“ uvedl v minulosti pro americký Wired.

Česká mutace Wired dále cituje jeho slova, která Jonas Andrulis původně poskytl Financial Times. Šéf německého startupu totiž považuje za nutné, aby evropský průmysl mohl mluvit do toho, co se na technologické scéně děje. „Musíme zajistit, abychom měli ruku na kormidle, když se rozhoduje o tom, jak bude vypadat naše budoucnost.“ 

PowerCo

Posledním nejrychleji rostoucím (byť trochu netypickým) startupem, který se dostal do našeho výběru, je projekt založený roku 2022 v dolnosaském Salzgitteru. Společnost, jíž vlastní koncern Volkswagen, se pro něj věnuje oblasti bateriového byznysu v celém cyklu, tedy od těžby surovin přes vlastní výrobu baterií až po recyklaci cenných surovin z „odpadních“ baterií. V současné době také pracuje na stavbě tří gigafactory pro výrobu bateriových článků. 

Podle Sifted mají stát v domácím Salzgitteru, španělské Valencii a St. Thomas v Kanadě, přičemž do roku 2030 chce mít PowerCo v Evropě v provozu dokonce šest závodů na výrobu bateriových článků o kapacitě 40 gigawatthodin. Volkswagen proto chce do projektu investovat více než 20 miliard eur. A německý závod by měl být podle prohlášení na stránkách PowerCo vzorem pro ostatní továrny v Evropě. 

„Nastaví nové standardy v oblasti udržitelnosti a inovací, které se budou týkat nejen zařízení, budov a infrastruktury, ale také výrobků, procesů a IT. Tak vzniknou továrny, jež bude možné rychle přestavět pro další inovace produktů a výroby. Každá továrna bude provozována ze 100 % na elektřinu z regenerativních zdrojů a bude navržena pro budoucí recyklaci v uzavřeném cyklu“, píše PowerCo s tím, že start výroby plánuje na rok 2025.

V zimě také společnost ohlásila, že projekt gigafaktory v Kanadě je zcela připravený a od roku 2024 se má začít stavět. Mělo by jít o dosud největší gigafactory společnosti PowerCo s roční výrobní kapacitou až 90 GWh v konečné fázi rozšíření. „Plánovaná investice ve výši až 4,8 miliardy eur do roku 2030 má potenciál vytvořit v továrně až 3 000 vysoce kvalifikovaných pracovních míst a tisíce nepřímých pracovních míst v regionu. Kromě toho bude továrna na výrobu článků zásobována energií bez emisí CO2.“ 

I přesto, že za startupem PowerCo stojí jeden z největších koncernů světa, hledá VolksWagen investora a podle agentury Reuters je zájem velký. Finanční ředitel Volkswagenu Arno Antlitz k tomu uvedl, že by mohlo jít o jednoho z koncernových velkých klientů, případně že by se mohli investorů objevit i více. „Jednání před koncem roku 2023 probíhala například i s indickou společností Mahindra, mezi další možnosti partnerů by mohl patřit finanční investor nebo společnost s know-how z oblasti bateriového průmyslu.“