Prezident Turecka sklízí, co zasel. Turci nevěří, že se inflace zklidní, a utrácejí jako o život. Ceny proto rostou dál
Prezident Turecka sklízí, co zasel. Turci nevěří, že se inflace zklidní, a utrácejí jako o život. Ceny proto rostou dál
Přechod telekomunikačních firem na optická vlákna má i jeden vedlejší, příjemný efekt – v zemi nyní leží miliardové bohatství ve formě starých měděných kabelů. Cena mědi totiž roste, protože je nezbytná pro rozšiřování elektromobility, decentralizované energetiky i datových center.
Přechod telekomunikačních firem na optická vlákna má i jeden vedlejší, příjemný efekt – v zemi nyní leží miliardové bohatství ve formě starých měděných kabelů. Cena mědi totiž roste, protože je nezbytná pro rozšiřování elektromobility, decentralizované energetiky i datových center.
Sporná daň za tranzit plynu vyvolávala spor mezi Berlínem, Prahou a Vídní. Německo chce zrušením poplatků sousední země motivovat k odběru plynu z německých terminálů.
Sporná daň za tranzit plynu vyvolávala spor mezi Berlínem, Prahou a Vídní. Německo chce zrušením poplatků sousední země motivovat k odběru plynu z německých terminálů.
Rakouský kancléř Karl Nehammer vyrazil do Moskvy za Vladimirem Putinem.
Jako první západní politik se tak po startu války osobně setkal s mužem, který je zodpovědný za ničím neospravedlnitelné masakry nevinných ukrajinských mužů, žen i dětí a který je právem v Evropě považován za válečného zločince.
Proč se Nehammer do Kremlu vydal, není vlastně úplně jasné. Zřejmě šlo o součást marných rakouských snah udržovat dojem letité pseudoneutrality, která v kontextu aktuálního dění není pro Vídeň udržitelná. Součástí této hry je nečlenství Rakouska v NATO či skutečnost, že Rakousko nepatří zrovna mezi dravce v prosazování protiruských sankcí.
Jak se dalo očekávat, cesta žádný výsledek nepřinesla. Ruská propaganda si na Nehammerovi smlsla, v zásadě ho prezentovala jako bezvýznamnou figuru, jejíž země je závislá na ruském plynu, o který přijela do Moskvy potupně žebrat.
Obdobný obrázek si Nehammer nakreslil i v Evropě, „sebepřecenění“ je v této souvislosti zřejmě nejvhodnější výraz. Sám kancléř byl po 75minutovém setkání s Putinem evidentně zdrcen.
A přesto, jak píše komentátor Eric Frey v deníku Der Standard, mohla mít cesta smysl. A to právě v její absolutní nesmyslnosti. Ukázala, že pokud ani představitel jednoho ze států vůči Rusku dlouhodobě nejpřívětivějších nedokáže přimět Putina alespoň k náznaku ochoty ke kompromisu, jakákoli jednání s Ruskem nemají význam.
Výzvy ke zdrženlivosti při dodávkách zbraní Ukrajině a přitvrzování sankcí či k opatrnosti při odpoutání se od závislosti na ruském plynu jsou stejně mimo, jako byl před moskevskou cestou Nehammer.
