Ruští oligarchové a šéfové největší soukromé banky v Rusku Alfa-Bank, Petr Aven a Michail Fridman, vyhráli velkou soudní bitvu s Evropskou unií. Evropské orgány totiž nedokázaly prokázat u soudců Soudního dvora EU oprávněnost zařazení na sankční seznam těchto dolarových miliardářů.
Na protiruském sankčním seznamu po invazi na Ukrajině skončili na základě tvrzení, že jsou napojeni na Kreml a mají osobní prospěch z podpory režimu Vladimira Putina a rozpoutání války v sousední zemi. To je ale podle evropského soudu málo na to, aby jim byl zmrazen majetek na území Unie. Tato tvrzení jsou totiž velmi vágní a neprůkazná.
Rozhodnutí soudu tak otevírá právní cestu ke zrušení západních sankcí u řady dalších jednotlivců i firem. Přitom podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové byl až dosud tento mechanismus účinným nástrojem, jak oslabit ruskou ekonomiku a potrestat viníky války na Ukrajině.
Podle Financial Times je překvapivé rozhodnutí evropského soudu „znepokojivým precedentem“, protože fakticky zpochybňuje obecný princip používaný při uvalení ekonomických sankcí na režimy, které porušují výklad mezinárodního práva západních zemí. Samotná blízkost nějaké osoby, v tomto případě ruských bankéřů, k ruskému šéfovi Kremlu, totiž přímo neimplikuje spoluúčast na rozpoutání agresivní války.
Rozsudek tak poukazuje na nedostatky při vypracování důvodů k uvalení protiruských sankcí Evropské unie, která postupně na sankční seznam zařadila 1700 jednotlivců a 400 dalších subjektů už od roku 2014, kdy Putin anektoval Krym.
Řada Rusů, kteří jsou na těchto seznamech, britskému deníku potvrdila, že uváděné důkazy proti nim jsou v mnoha případech chybné nebo zavádějící a založené pouze na veřejně dostupných informacích. Jedním z důkazů, použitých proti proti Avenovi a Fridmanovi, byl článek z roku 2005, který konstatoval, že Putin ocenil působení jejich skupiny Alpha Group v ruské ekonomice.
Orgány EU podle soudu neprokázaly, že by tito ruští oligarchové Putinovu invazi podporovali. Zařazení na sankční seznam musí pokaždé jednomyslně schválit také vlády evropské sedmadvacítky. Po začátku války na Ukrajině v roce 2022 se ale stupňoval politický tlak na to, aby byla tato rozhodnutí přijímána co nejrychleji.
Právník společnosti Mayer Brown Edouard Gergondet, který se na sankční právo specializuje, vysvětlil, že informace o potenciálních subjektech sankcí musí být vždy aktuální a přesné. Připomněl ale, že velká část položek sankčního seznamu na jaře 2022 vznikla pod obrovským časovým tlakem, takže není divu, že ne všechny údaje jsou právně „neprůstřelné“.
Podle úředníků z bruselských unijních struktur bude pro další vývoj zásadní, zda se proti rozhodnutí Soudního dvora EU odvolají členské země, případně se dohodnou na nových kritériích a důkazech, jež budou nutné pro setrvání na sankčním seznamu.
Pařížský advokát William Julié, který zastupuje některé jednotlivce, na něž byly sankce uvaleny, je přesvědčen, že rozhodnutí evropského soudu může spustit další vlnu stížností ostatních sankcionovaných Rusů. Pouhé přátelství s Putinem totiž neprokazuje, že dotyčný musí mít z ruského režimu prospěch.
