Za 12 vteřin ukrást 25 milionů dolarů? Nové technologie ohrožují bezpečnost bank

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Celý článek
0

Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Praha jako Manhattan

Nemusíte být Číňan, aby vám hypotéky a přehřátý trh realit dělaly vrásky na čele

Praha jako Manhattan
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Levné peníze – drahá aktiva, to je hodně stará opera, což neznamená, že není často reprízována. Ve velmi výpravném provedení ji dávali před necelými dvaceti lety ve Spojených státech, v Británii i ve Španělsku. Sotva se podařilo vstřebat následky jedné prasklé bubliny na trhu nemovitostí určených k bydlení, už se tady zadělává na další. V rámci boje proti pandemii počátkem loňského jara přišla extrémně uvolněná měnová politika, tentokrát doplněná o rozpočtovou expanzi, a opět se přelila na trhy aktiv.

Teď žijeme v dost mimořádné situaci, kdy na globálním trhu obchodovatelného zboží panují silné inflační tlaky. V delším časovém horizontu ale platilo, že ceny nemovitostí spotřebitelskou inflaci hladce pokoří, a grafy potvrzují, že obojí souvisí s pandemií covidu-19. Všude v Evropě, s výjimkou Itálie, jsou ceny podstatně vyšší, než byly v roce 2015, u nás o víc než polovinu.

O dost těžší je alespoň trochu kvalifikovaně měřit, jak moc je třeba trh nemovitostí přefouknutý, protože najdete bezpočet „popíračů“, kteří tvrdí, že vzhledem k nepružné nabídce mají ceny jediný možný směr vývoje, pokud jej neuškrtíte nějakou drastickou krizí. K tomu lze dodat pouze tolik, že když praskla opravdu hodně nafouklá bublina na japonském trhu nemovitostí na přelomu osmdesátých a devadesátých let, ceny pozemků v šesti velkých japonských aglomeracích klesaly dalších patnáct let.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit