Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Obavy z toho, že obchodníci na počátku roku výrazně upraví své ceníky, se nenaplnily. Shodují se na tom analytici v hodnocení lednové inflace, která meziročně dosáhla 2,3 procenta po prosincových 6,9 procenta a skončila výrazně pod očekáváním trhu.
Vývoj inflace podle analytiků nahrává dalšímu výraznému snižování úrokových sazeb České národní banky (ČNB), zároveň ale vytvoří tlak na oslabení koruny, které by mohlo vyvolat nové inflační tlaky. Podle některých analytiků však současná nižší inflace znamená zpomalení cenového růstu a nelze mluvit o návratu k úrovni před začátkem války na Ukrajině.
"Obavy ze silného přeceňování ze strany obchodníků se nenaplnily. V meziměsíčním srovnání stoupla cenová hladina o 1,5 procenta, což bylo dáno především růstem cen v oblasti bydlení," uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron. "Čilé diskuse probíhaly ohledně cen potravin a zda obchodníci promítnou nižší DPH do konečných cen pro zákazníky a vypadá to, že prodejci byli v nastavení svých cenových požadavků spíše umírněnější," dodal.
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák však upozornil na to, že současná nižší inflace znamená zpomalení cenového růstu a nelze mluvit o návratu k úrovni před začátkem války na Ukrajině. "(Lednová inflace) nic nemění na extrémním nárůstu cenové hladiny v posledních dvou letech. Kumulativně za roky 2022 a 2023 se cenová hladina zvýšila o bezprecedentních 27,3 procenta," uvedl.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler ale upozornil na riziko, že část podniků nechtěla přenést všechny náklady skokově do lednových cen a budou je navyšovat postupně v průběhu následujících měsíců. Inflaci v příštích měsících podle něj také může ovlivnit vývoj cen potraviny, který by nemusel být tak umírněný jako v posledních měsících.
"Po dnešních inflačních číslech výrazně vzrostla pravděpodobnost agresivnějšího uvolňování měnové politiky v průběhu roku 2024," uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Očekává, že ČNB bude úrokové sazby snižovat po půl procentní bodu, jako to učinila minulý týden, ovšem nelze podle něj vyloučit i debatu o poklesu o 0,75 procentního bodu. Podle Daniela Janečka ze strategického poradenství PwC by se snižování úrokových sazeb mělo projevit zlevněním úvěrů, zejména hypoték.
"Proti příliš rychlému snižování úrokových sazeb ale bude hovořit slabší koruna: ta v reakci na dnešní data o inflaci krátce oslabila nad úroveň 25,50 za euro," upozornil však hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Ekonom Deloitte Filip Pastucha varoval, že slábnoucí koruna může být do budoucna proinflačním faktorem.
