Spojené státy podporují myšlenku použít 260 miliard eur na financování války. Ne všichni v Evropě s tím souhlasí.
Spojené státy podporují myšlenku použít 260 miliard eur na financování války. Ne všichni v Evropě s tím souhlasí.
Evropský parlament v březnu definitivně schválil nařízení označované jako AI Act. Dokument je v podstatě prvním velkým zákonem regulujícím umělou inteligenci na úrovni možností jejího využívání. „Budou se jím muset řídit všechny firmy, které působí na území EU bez ohledu na to, kde mají své sídlo,“ vysvětluje Václav Stupka z Cyber Resillience Centra na Masarykově Univerzitě.
Evropský parlament v březnu definitivně schválil nařízení označované jako AI Act. Dokument je v podstatě prvním velkým zákonem regulujícím umělou inteligenci na úrovni možností jejího využívání. „Budou se jím muset řídit všechny firmy, které působí na území EU bez ohledu na to, kde mají své sídlo,“ vysvětluje Václav Stupka z Cyber Resillience Centra na Masarykově Univerzitě.
Zejména v USA platí řetězce rychlého občerstvení za skutečně levnou variantu stravování. Jenže inflace a všeobecný růst cen tomu udělaly přítrž. Přichází „pouliční válka o zákazníky“, jak tomu říkají v McDonaldu?
Zejména v USA platí řetězce rychlého občerstvení za skutečně levnou variantu stravování. Jenže inflace a všeobecný růst cen tomu udělaly přítrž. Přichází „pouliční válka o zákazníky“, jak tomu říkají v McDonaldu?
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Dodávky elektřiny se stávají nejnovější překážkou ohrožující rozvoj umělé inteligence. Datová centra náročná na energii zvyšují zátěž rozvodných sítí po celém světě. Plyne to z nedávných vyjádření špiček výzkumu AI.
Multipodnikatel Elon Musk minulý týden uvedl, že zatímco v loňském roce představovaly nejpalčivější omezení vývoje umělé inteligence čipy, letos jsou nejnovější překážkou pro tuto špičkovou technologii právě dodávky elektřiny. V podobném duchu znělo i letošní varování šéfa Amazonu Andyho Jassyho, že „právě teď není dostatek energie“ pro provoz nových generativních služeb AI.
Společnosti Amazon, Microsoft a mateřská společnost Googlu Alphabet investují miliardy dolarů do výpočetní infrastruktury, protože se snaží vybudovat co největší kapacity v oblasti výzkumu umělé inteligence. Platí to i o datových centrech, jejichž plánování a výstavba obvykle trvají několik let.
Mnohé oblíbené lokality pro výstavbu těchto zařízení, jako je například americká severní Virginie, se však potýkají s kapacitními omezeními. To následně vede k hledání vhodných umístění datových center na rostoucích trzích po celém světě. Ani to však nemusí stačit. „Poptávka po datových centrech tu byla vždy, ale nikdy ne v takové intenzitě,“ řekl listu Financial Times Pankaj Sharma, výkonný viceprezident divize datových center společnosti Schneider Electric.
V současné době „pravděpodobně nemáme k dispozici dostatečnou kapacitu“ pro provoz všech zařízení, která budou do roku 2030 po celém světě zapotřebí, řekl Sharma. Jeho divize spolupracuje s výrobcem čipů Nvidia na návrhu center optimalizovaných pro pracovní zátěž umělé inteligence.
„Nasazení čipů v nové ekonomice AI bude mimo jiné záviset na tom, kde postavíme datová centra a jak získáme potřebný výkon,“ řekl Daniel Golding, technologický ředitel firmy Appleby Strategy Group a bývalý vedoucí pracovník datových center u Googlu. „V určitém okamžiku se realita elektrické sítě postaví umělé inteligenci do cesty.“
Jiným problémem dodávek elektřiny je dopad nejnovějšího technologického boomu na životní prostředí. Země po celém světě musí v reakci na zrychlující se změny klimatu plnit závazky v oblasti obnovitelných zdrojů energie a elektrifikovat různé branže právě od energetiky až po dopravu.
K tomu budou muset reformovat své elektrické sítě. Například jeden z lídrů trhu, Amazon, považuje nároky na energetickou síť za prioritu číslo jedna, uvedla šéfka udržitelnosti Kara Hurstová.
Výzkumná skupina Dgtl Infra odhaduje, že celosvětové kapitálové výdaje na datová centra přesáhnou v letošním roce 225 miliard dolarů. Jensen Huang, šéf jiného velkého hráče na trhu, Nvidie, se letos nechal slyšet, že v příštích několika letech bude třeba vybudovat datová centra v hodnotě bilionu dolarů, aby bylo možné podporovat generativní umělou inteligenci. Protože její provoz obnáší zpracování obrovských objemů informací, je energeticky velmi náročný.
Takový růst by vyžadoval obrovské množství elektřiny, i kdyby stávající systémy byly efektivnější, než dosud jsou. Podle Mezinárodní energetické agentury se spotřeba elektřiny v datových centrech na celém světě do roku 2026 více než zdvojnásobí na víc než 1000 terawatthodin, což je množství zhruba odpovídající roční spotřebě Japonska.
Nalezení vhodných lokalit může být náročné, přičemž napájení je jen jedním z faktorů, které je třeba zohlednit. Dalším z nich je dostupnost velkého množství vody potřebné ke chlazení datových center. Developeři se proto snaží stavět blízko místům spotřeby, tedy v rychle rostoucích oblastech. K nim patří americké státy Ohio a Texas, stejně jako různé regiony Itálie a východní Evropy, Malajsie a Indie.
„Na každých 50 lokalit, které si prohlédnu, se možná dvě dostanou do fáze, kdy lze uvažovat o realizaci,“ řekl Golding z Appleby Strategy. „Moji lidé se probírají obrovským počtem nemovitostí.“
Jinými slovy, abychom mohli přivést na svět něco, co nás možná vyhladí a téměř jisté zotročí, musíme tomu obětovat obrovské množství vynalézavosti, energie, námahy a peněz.
