Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.
Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Stále více Čechů cestuje do zahraničí za zdravotními zákroky. Nové vlasy, zuby nebo odsátí tuku v některých státech vyjdou výrazně levněji než v českých zdravotnických zařízeních. Expert Peter Hajduk však varuje: Snaha o úspory se nakonec nemusí vyplatit.
Lékař Hajduk byl jedním z prvních, kteří v Česku začali provádět transplantace vlasů. „Řemeslu“ se učil na nejprestižnějších amerických klinikách. Dodnes má za sebou již stovky zákroků. Kromě těchto estetických operací se věnuje rovněž celostní medicíně. Jenže i on přiznává, že zdravotní zákroky nehrazené z veřejného pojištění u nás nejsou právě levné. Například v Turecku stojí transplantace vlasů do sta tisíc korun, v Česku se bavíme spíše o násobku.
„České kliniky mají ceny podle českých reálií, cena práce je tu diametrálně jiná než v Turecku. Rovněž cena pronájmu prostor je jiná, také cena kolaterálních nákladů či služeb. Splnění hygienických norem u nás je složitější než v Turecku. Jen pro srovnání, specialista u nás nepůjde na sál za šest set eur, přitom v Turecku je to bráno jako krásný plat. Na turecké ceny operací se můžete dostat buď prací na objem, tedy třeba pěti operacemi denně, pak ale kvalita bude diskutabilní. Nebo to můžete dělat sám bez týmu, ve svém domě, bez kolaterálních nákladů, bez recepce, což ale snižuje pacientský komfort,“ vysvětluje Hajduk v rozhovoru pro týdeník Hrot.
Jenže zdravotní turistika funguje oběma směry. Zatímco řada Čechů cestuje třeba právě do Turecka, lidé jiných národností zase k nám. Konkrétně kliniku lékaře Hajduka vyhledávají třeba pacienti z USA, Velké Británie, Švýcarska nebo jiných západních moderních států.
„Rozumím ale tomu, že hlavně mladí lidé, kteří ztrácejí vlasy, nyní více než v minulosti, přičemž se obávám, že to bude vzhledem k životnímu stylu Čechů horší a horší, chtějí instantní, levný výsledek. Taková je tahle doba. Neodpustím si ale jednu poznámku. Neplatí, že se zákrok nakonec vždy povede. Takovou záruku vám na sto procent nikdo nedá. Ale my, čeští lékaři, tady jsme. Pacienti si nás dohledají v registrech, spadáme pod zdravotnickou legislativu… Ale pokud se něco nepovede třeba konkrétně v Turecku, umíte si představit tamní legislativní proces?“ varuje lékař. Peníze za zákrok tak shrábnou zahraniční kliniky. Ale případné potíže pak prý bude muset hasit naše zdravotnictví.
S problémem padajících vlasů se potýká ohromné množství lidí. Transplantace by se měla zvolit až v případě, že jiné možnosti léčby selžou. „Než budeme transplantovat, je vhodné využít konzervativní terapie, kterých je široké spektrum. Těm se věnují především dermatologové a naše pracoviště je nabízí také. Konzervativně lze postupovat rovněž prostřednictvím suplementů, dietních úprav, životosprávy, managementem chronického stresu, až třeba po lokální aplikaci podpůrných prostředků,“ říká Hajduk.
Už před několika lety vědci předpovídali, že chybějící vlasy časem budeme schopni nahradit těmi vytvořenými v laboratoři. Jenže se zdá, že klonování vlasů je nám stále poměrně vzdáleno. „Za vším je multifaktoriálnost celé situace. A skutečnost, že vlas je při své zdánlivé jednoduchosti velice složitá a komplexní struktura. Jako jedna z mála struktur našeho těla je složena ze všech tří zárodečných vrstev našeho těla. A dostat do souladu – a hlavně bezpečně – růst všech vrstev v harmonii a prospěchu jedince nebude vůbec tak snadné, jak si dříve někdo myslel. Každý vlasový folikul je totiž ve výsledku samostatná jednotka se svým svalem, nervem, cévou. Zároveň ale věřím, že jednoho dne tato varianta nastane, už to nebude sci-fi,“ říká odborník.
