Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.
Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Podle Rudolfa Anschobera zatím žádný Čech do Rakouska koronavirus nezavlekl. „Češi a Češky jsou srdečně vítáni,“ říká v rozhovoru pro týdeník Hrot jeden z nejznámějších kritiků Temelína.
Kdybyste se před pandemií kohokoliv kdekoliv na světě zeptali, jestli zná jméno svého ministra zdravotnictví, nejspíš by tápal. Kdybyste pak po něm chtěli jméno ministra zdravotnictví sousední země, nechápavě by na vás třeštil oči. Jméno rakouského ministra zdravotnictví Rudolfa Anschobera ovšem v Česku není neznámé. A při jeho jmenování letos v lednu lidé z českých jaderných kruhů zpozorněli. Anschober totiž patří mezi veterány boje proti výstavbě Temelína a jaderné energetice vůbec. A z nové pozice by mohl české jaderné plány komplikovat mnohem efektivněji než doposud. Navíc se relativně úspěšně vypořádal s koronavirem, což mu vyneslo první místo na žebříčku popularity rakouských politiků, když zastínil dokonce i mezinárodní hvězdu, kancléře Sebastiana Kurze. „Rudi“ Anschober však obavy jaderných fanoušků mírní. „Po ministerstvu chci být už jen důchodce,“ říká v rozhovoru pro týdeník Hrot.
Všichni ministři zdravotnictví po celém světě jsou v tomto okamžiku nesmírně vystresovaní.
Já také. U někoho se to projevuje více, u někoho méně. Obecně jsem spíše klidnější člověk, a možná proto to u mě není tolik vidět, pro všechny je to však velká výzva. Nevím, jaká je právní situace v Česku, ale v Rakousku přisuzuje jeden hodně starý zákon z roku 1913 veškerou odpovědnost za epidemie a pandemie ministerstvu zdravotnictví. Tedy abych byl přesný, ten zákon se netýká pandemií, protože tehdy přicházela v úvahu jen regionálně omezená epidemie. Od 7. ledna, kdy jsem nastoupil do úřadu, jsme však vydali 140 právních aktů, nařízení a zákonů. To je dost náročné pro celé ministerstvo.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
