Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Virtuální realita má velký potenciál – a české VR firmy dobrý zvuk v zahraničí. Jednou z nich je budějovický startup Virtual Lab, který vyvíjí VR aplikace pro zdravotníky, školy nebo sociální služby. „Nejvíc nás ale baví, když přijde někdo zvenku, že o nás slyšel, a chce od nás řešení, které zatím neexistuje,“ říká spolumajitelka startupu Mirka Čejková.
Pro lékaře, sestry a zdravotníky to jsou situace, které v životě nechce zažít žádný z nich. Řeč je třeba o tom, když ztratí pacienta a pak musí čelit bolesti jeho blízkých. Nebo o okamžicích, kdy se ocitnou uprostřed dopravní nehody a kolemjdoucí dav je natáčí či na ně pokřikuje. Ačkoliv se to tak v tu chvíli nezdá, zkušenosti s fatální chybou či stresujícím zážitkem mají svůj význam. A to dokonce i v případě, že se ve skutečnosti nikdy nestaly.
„Nejúčinnější a vlastně nejpřirozenější způsob učení je přímá zkušenost. A to je doména virtuální reality. Tato pokročilá technologie umožňuje v simulovaném prostředí tu reálnou zkušenost udělat. Díky tomu se můžete připravit na kritické situace, uvědomit si a přepsat svoje špatné návyky. A pro určité obory má velký význam také možnost dovolit si udělat fatální chybu,“ vysvětluje Mirka Čejková, spolumajitelka technologického startupu Virtual Lab.
Nacházíme se v Českých Budějovicích, kousek od místní Stromovky. Konkrétně v Jihočeském vědeckotechnickém parku, který v současné době hostí 18 malých a středních inovativních firem – včetně Virtual Labu. Kolem se prohánějí koně, uvnitř pak vznikají aplikace virtuální reality pro zdravotníky, školy nebo sociální služby.
Čtveřici spolumajitelů tohoto startupu spojuje nadšení pro inovace. „Vybral jsem si lidi, kteří mají zkušenosti ze vzdělávání nebo to umí s technologiemi. Každý přišel z jiného prostředí, ale všichni jsou poháněni otázkou, jak něco vylepšit, posunout, zefektivnit,“ říká zakladatel firmy Leoš Kubíček. „A taky pro mě bylo důležité, abychom si sedli lidsky. V životě startupu je výzev, které prověří, jak fungujete jako tým, opravdu dost. Snad jsme tím prošli úspěšně – a spíš nás to posílilo,“ usmívá se.
Zdravotnictví nezavádí bezhlavě každou novinku, která zrovna pobláznila veřejnost. Jak se tedy českému startupu podařilo prosadit právě v této oblasti? „Paradoxně to byl covid, který nám otevřel dveře. Objevil se problém – a my nabídli řešení,“ vrací se k souhře okolností Kubíček.
Během pandemie vyvstala potřeba školení lékařů a zdravotních sester na nových zařízeních. Nemocnice ale byly přetížené, mluvilo se o nedostatku plicních ventilátorů nebo kvalifikovaného personálu. Budějovický startup proto přišel s nápadem tréninků ve virtuální realitě. A vytvořil první scénář právě pro setování ventilátorů.
„My jsme už v té době dělali digitální dvojčata pro průmysl, například pro zaškolování nových pracovníků na drahých technologiích nebo pro vývoj scénářů pro BOZP. Tak jsme si řekli: Dobře, pojďme udělat digitální plicní ventilátor, ať se na něm můžou trénovat zdravotníci, když to v nemocnici zrovna nejde,“ popisuje Čejková, která dříve pracovala mimo jiné jako moderátorka.
Možnostem virtuální reality věřil tým zakladatelů už od počátku – Leoš Kubíček, Mirka Čejková a Ondřej Chromý měli zkušenosti s rozvojem firem a se vzděláváním dospělých, Andreje Bragucu bavily technologie. Společně pak přesvědčovali firmy, že VR tréninky dávají smysl, ale právě až specifická situace během covidu otevřela jejich nápadům dveře do zdravotnické praxe.
Princip aplikace nazvané VR ICU je jednoduchý. Člověk si nasadí VR set a po krátkém tutoriálu, který mu ukáže, jak se v softwarově vytvořeném prostředí pohybovat, se může začít učit na vybraném zdravotnickém přístroji. Například u plicního ventilátoru Hamilton nebo dialýzy Multifiltrate Pro si lze vyzkoušet vše od zapojení do elektřiny až po celkové nastavení před připojením k pacientovi. U dialýzy Omni jde trénink ještě dál – s ošetřovanou osobou je možné provádět jednotlivé terapie nebo řešit krizové situace.
Virtuální realita umí podobu zmíněných zařízení věrně napodobit. Jejich výrobci nebo nemocnice tak dnes podle zakladatelů startupu oceňují nejen přesnost a důraz na detaily ve virtuální realitě, ale také věrnost zvukových alarmů či světelných signalizací.
Virtual Lab už ovšem pracuje i s pokročilejšími úrovněmi tréninků. „Pro takové scénáře je třeba simulovat vzájemnou reakci pacienta a přístroje. Testovali jsme různé možnosti umělé inteligence a rozhodli se pro matematicko-fyziologický model člověka. Avatar pacienta tak může reagovat na terapii a vykázat třeba nečekanou reakci, kterou musí personál vyřešit. Právě tam je možnost fatální chyby, která vede k momentu, kdy pacient zemře,“ říká Kubíček. AI pak zdravotníkovi, který chyboval, napoví, jak nedopatření napravit.
„Nejčastěji chybujeme paradoxně proto, že se bojíme, že tu chybu uděláme. Virtuální realita vám dá možnost nejen chybu udělat, ale uvědomit si, proč se to stalo, opravit postup, a hlavně si správný postup následným opakováním zafixovat. A tím, že následným tréninkem procházíte bez chyb – a protože váš mozek to vnímá jako reálnou zkušenost –, už ve skutečném životě strach nemáte. Člověk je po takovém tréninku připravenější a v případě stresových situací odolnější,“ doplňuje Čejková.
Největší přínos zdravotnické aplikace Virtual Labu vychází ze skutečnosti, že v běžném životě se více než polovinu případů nedá natrénovat bez skutečného pacienta a reálného přístroje. „A naše aplikace právě práci s přístrojem v simulovaném prostředí umožňuje – a to včetně reakcí pacientů,“ upřesňuje vizionář, který založil hned několik společností a získal přes 15 let zkušeností ve firemním poradenství.
Aby otevřel možnosti virtuální reality pro oblasti, kde může také pomáhat, sází dnes Virtual Lab i na osvětu. „Je to přeci jen nová technologie a panuje o ní hodně předsudků. Proto se hodně věnujeme vzdělávání, ukazujeme, co je virtuální realita, v čem je užitečná, čím jsou naše aplikace užitečné. Jezdíme na konference a veletrhy a sami pořádáme předváděčky,“ vypráví Čejková.
Během návštěvy v sídle startupu vidíme jeden z jeho nových projektů. V koutě místnosti jsou složené figuríny, které ze školeních kardiopulmonální resuscitace zná asi každý. Aplikace nazvaná VR CPR je vyvinuta tak, aby propojila figurínu s virtuálním prostředím. „Požadavek přišel od německé záchranné služby ASB. Chtěli, aby se trénink soustředil na parametry typu rychlé rozhodování, práce pod stresem, okamžitá zpětná vazba z průběhu tréninku.“
„Kluci museli najít řešení. Tedy vyvinout senzor, který bude použitelný pro všechny typy figurín a bude schopen detekovat i vyhodnocovat průběh tréninku. Záchranář má díky tomu fyzický kontakt s figurínou – věrnost scény a odezvu avatara vnímá prostřednictvím VR brýlí. Tohle je to, co nás baví: když přijde někdo zvenku, že o nás slyšel, a chce od nás řešení, které zatím neexistuje,“ usmívá se Čejková.
K aplikaci pro záchranáře teď přibyla i její mutace pro trénink veřejnosti. „Selhání srdce je globálně nejčastější příčinou úmrtí, ale jen v 30 procentech případů je poskytnuta efektivní první pomoc. Z deseti okolostojících nemá osm z nich odvahu poskytnout resuscitaci. Právě VR trénink významně mění připravenost lidí a posiluje jejich odvahu pomoct,“ tvrdí Kubíček. Trénink je opět postaven tak, aby odpovídal realitě. Kromě masáže srdce musí účastníci tréninku zavolat záchranku prostřednictvím aplikace Záchranka, komunikovat s dispečinkem či použít defibrilátor.
O budoucnosti firmy rozhodují všichni čtyři spolumajitelé společně. Už dříve se rozhodli, že se chtějí soustředit na to, co je baví a co jim jde. „V oblasti zdravotnictví si vystačíme na poli, kde už jsme známí a máme zkušenosti, což je kritická medicína a přístroje. Nechceme zkoušet třeba tréninky chirurgů na operačním sále,“ vysvětlují startupisté.
Nabídky od investorů už přišly, firma ale zatím takovou možnost aktivně nevyhledává. „Určitě jsme neuvažovali o andělských investorech. Nechceme jakékoli peníze. Chceme chytré peníze. Pokud bychom naši oblast zdravotnictví otevřeli investorovi, muselo by to mít přidanou hodnotu, kromě financí třeba dobré kontakty na výrobce přístrojů. Pak by nám taková spolupráce dávala smysl,“ míní Kubíček.
Startup Virtual Lab ovšem vstoupil i do další oblasti: školství. Nástroj VR Edu Pack, který vzniká ve spolupráci s pedagogy, už využívá více než stovka českých škol. Žáci mohou díky němu lépe pochopit věci, které v běžné výuce vůbec nespatří. „Je rozdíl si o probíraných tématech jen číst – a mít možnost si je prozkoumat ve 3D prostoru. Ať už sestavujete lidskou kostru, zapojujete elektrický obvod nebo zkoumáte sluneční soustavu, efekt z přímého prožitku je klíčový pro lepší zapamatovatelnost i porozumění,“ domnívá se Čejková.
Podle ní navíc virtuální realita pomáhá třeba žákům s poruchami pozornosti nebo chování. „Na straně učitelů ovšem byly zpočátku obavy, nejvíc asi z toho, že budou muset mít nasazené VR brýle. Aplikace ale naopak dává učitelům možnost řídit výuku z počítače, zároveň mají přehled o celé virtuální třídě a rozhodují, co se bude dít – zda skupinová práce, nebo třeba individuální testování.“
Kromě již zmíněných projektů se Virtual Lab zabývá také zakázkovým vývojem, byť ten není jeho hlavní doménou. „Ale to, že ho máme, nám pomáhá financovat naše vlastní produkty, ty dostat do černých číslech a pak se rozhodnout, jestli si je nechat, nebo je pustit dál,“ popisuje Kubíček.
Neznamená to ale, že by startup vytvořil každému zájemci aplikaci na míru. „U 20 až 30 procent poptávek potenciálním klientům řekneme, že to nedává smysl. Tedy že na to, co chtějí trénovat nebo řešit, není 3D prostředí třeba a nedá jim to nic navíc oproti videím a klasickým 2D nástrojům.“
Pro Virtual Lab je prý klíčové vždy najít skutečnou přidanou hodnotu virtuálního prostředí. „Třeba to, že se zaměstnanci zákazníka naučí něco, co v praxi moc nejde, protože je to moc drahé nebo dokonce nebezpečné. Na začátku každé spolupráce působíme spíš jako konzultanti. Jsme ti, kdo hledají skutečně významný efekt pro praktické využití VR,“ prozrazuje majitel firmy.
Virtual Lab už pronikl i do zahraničí – úzce spolupracuje s Německem, Rakouskem, partnery má i v Itálii, Maďarsku, Holandsku, USA a Brazílii. Ostatně právě proto jsme se mohli dnes setkat jen s dvěma z majitelů. Chromý je právě na jednání s dalším výrobcem zdravotnické techniky, Braguca má pohovory s novými vývojáři a programátory, kteří mají pokrýt nové zakázky.
Pro úspěch firmy byla hlavně v počátku důležitá domácí scéna. Jihočeský startup si myslí, že i v tomhle měl štěstí. „Kraj nás od začátku podporoval. Jihočeský vědeckotechnický park, kde sídlíme, vytváří podmínky právě pro začínající technologické firmy. Hejtman Martin Kuba podporuje osvětu ohledně pokročilých technologií i vytváření příležitostí pro jejich praktické využívání. A byly to právě krajské organizace, které nám daly důvěru. Třeba sdružení nemocnic Jihočeského kraje testovalo jako první naše zdravotnické aplikace,“ uzavírá Kubíček.
Virtuální realita má velký potenciál – a české VR firmy dobrý zvuk v zahraničí. Nejen proto se Virtual Lab stala loni Inovátorem roku v soutěži Firma roku. Kdo ví, jaké další nápady z dílny jihočeských vizionářů najdou uplatnění v každodenní praxi.
