Za 12 vteřin ukrást 25 milionů dolarů? Nové technologie ohrožují bezpečnost bank

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Celý článek
0

Proč je český tendr na nové reaktory pro francouzskou EdF zásadní

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Celý článek
0

Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Kdy se nám nechce do práce: proč je čtvrtek doma lepší než pondělí

Lidé dávají nečekaně přednost práci z domova na konci týdne, ukazuje studie. A za tu výsadu se smíří i s nižším platem

Kdy se nám nechce do práce: proč je čtvrtek doma lepší než pondělí
ilustrační foto | Tomáš Novák, týdeník Hrot

Jestli dnešek zná nějaké módní slovo, je to „hybridní“. Hybridní automobily jezdí trochu na benzin a trochu na elektřinu; země proti sobě vedou hybridní válku pomocí raket i kybernetických, me­diálních či psychologických fíglů; a lidé v košilích s bílými límečky pracují buď v kanceláři, nebo doma (v důsledku čehož nemívají límeček žádný, ale to je na jindy), pročež si je dobový slang překřtil na hybridní zaměstnance.

Tito lidé mají dnes pré. Vděčí za to pandemii, během níž bylo chodit do práce nebezpečné, či dokonce ilegální. Po opadnutí koronavirové hysterie patří docházka na pracoviště k oblastem, které se tak docela k normálu nevrátily: zhruba třetina zaměstnanců si zvykla, že dva či tři dny v týdnu tráví prací doma. (Údaje pocházejí ze Spojených států, ale lze předpokládat, že podobným vývojem prochází pracovní trh i v Evropě.)

To je logické. Studie amerického think-tanku WHF Research při kalifornské Stanfordově univerzitě však zjistila nečekanou věc. Zaměstnavatelé obvykle počítají s tím, že při dvou dnech vyčleněných na práci z domova budou lidé chtít chodit do práce od úterka do čtvrtka a z domova pracovat v pondělí a v pátek. Výsledky studie však naznačují, že pracovníci zůstávají častěji doma ve čtvrtek, kdežto v pondělí chodí do práce. Akademici k tomu došli, když vyslechli desítky tisíc amerických zaměstnanců.

Vzorce se mění

Nejoblíbenějším dnem pro práci z domova je podle očekávání pátek, kdežto středa je dnem, kdy na pracoviště dorazí lidí nejvíce. Hned po pátku však nenásleduje očekávané pondělí, nýbrž čtvrtek.

Zjištění WHF Research ukazují, jak se vzorce chování v zaměstnání i nadále mění – téměř tři roky od vypuknutí pandemie. Potvrzují také, jak obtížné je pro zaměstnavatele prosadit přísná nařízení o návratu do kanceláře (na čemž má svůj podíl i napjatý trh práce). Například výrobce elektronických hraček Apple chtěl své zaměstnance vidět v práci v úterý a ve čtvrtek plus v jeden další den, jejž si mají určit jednotlivé pracovní týmy samy.

To je posun od původního pravidla, podle něhož vyžadoval Apple přítomnost zaměstnanců ve svém cupertinském skleníku fixně v pondělí, úterý a ve čtvrtek. Pro skokově vystoupavší oblibu čtvrtka tak nezná současné lidstvo odpověď.

 

„Je pro mě překvapením, že nyní dominuje čtvrtek a pátek a pondělí je třetí,“ řekl deníku The Los Angeles Times šéf týmu výzkumníků Nicholas Bloom. „Dlouho jsem si myslel, že pondělí a pátek jsou pro práci z domova ideální, ale zjevně ne. Upřímně – nejsem si moc jistý, proč to tak je.“

Z popisu metodologie, kterou tým WHF Research u daného výzkumu použil, není jasné, kdy zaměstnancům své dotazy kladl (a kdy obdržel odpovědi). Nakolik bere studie v potaz potenciálně významný rozdíl mezi dotazy zodpovězenými v neděli večer a třeba ve středu dopoledne, tak není jisté.

Zato je docela zjevné, že jiný průzkum, jejž v téže době pořídil tým firmy Build Remote (poskytuje konzultace manažerům, kteří svým podřízeným velí na dálku), ukázal pravý opak. Podle něho jsou jednoznačně nejméně oblíbenými dny pro práci z domova úterky a právě čtvrtky.

Pozor na peníze

Jestli lze křiklavý rozpor mezi výsledky obou firem přičíst rozdílu v šíři zkoumaného vzorku (desetitisíce zaměstnanců u WHF Research versus 500 respondentů průzkumu Build Remote), patří k dalším tajemstvím, jež nám analýzy dosud neobjasnily.

Ať už však budete do práce chodit ve čtvrtek, nebo v pondělí, dejte si pozor. Plných čtrnáct procent amerických zaměstnavatelů je rozhodnuto vnímat práci z domova jako výsadu či benefit, který má svoji finanční hodnotu, jak píše časopis Forbes. Nutí tedy zaměstnance, aby výměnou za možnost pracovat déle (statistiky se shodují, že práce z domova znamená delší pracovní dobu) přijali nižší plat. Co s tím? Ani se neptejte: drtivá většina zaměstnanců by snížení platu o dvacet až třicet procent přijala.