Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Zvyšování sazeb se zastavilo ještě před oznámením podoby daně z mimořádných zisků, říká v novém Hrotcastu ekonom Petr Sklenář.
Klíčovým faktorem pro zvyšování úrokových sazeb bank byl růst sazeb ze strany ČNB, a ne zavádění nějaké mimořádné daně pro příjem bank; ačkoli někteří analytici spekulovali, že banky tak reagovaly právě na windfall tax, říká ve dvanáctém dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Jinými slovy, raději daly víc peněz klientům, než aby je odvedly do státního rozpočtu. A ani časově by souvislost s mimořádnou daní neseděla, tvrdí Sklenář.
V novém dílu Hrotcastu, společného podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění, probírali Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem také úročení vkladů a hledali vysvětlení pro aktuální chování bank i domácností. Pozastavili se například nad faktem, že ani propastný rozdíl mezi úročením termínovaných vkladů a peněz na běžných účtech nepřiměl obrovské množství Čechů pořídit si termínovaný vklad.
„Může to být otázka finanční gramotnosti. Pro někoho může být výše úrokové sazby i tak málo atraktivní anebo tu může být opatrnostní motiv – že lidé zkrátka chtějí mít peníze rychle k dispozici,“ říká Sklenář.
Hrotcast najdete každý týden kromě Spotify také na Apple Podcasts, Google Podcasts.
