Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.
Důchodová reforma, spojení slov, které lze najít snad v každém programovém prohlášení vlády od listopadu 1989. Není tomu jinak i u současného kabinetu, jehož předseda Petr Fiala tvrdí, že pokud neuskutečníme rozumnou reformu, systém nebude financovatelný. Podaří se jí to?
Podle Zámečníka je možné se inspirovat v zahraničí tak, aby to bylo pro Čechy atraktivní, ovšem za jedné podmínky – musí to být povinné. Systém dobrovolnosti totiž podle Zámečníka postrádá smysl: „Česko svůj systém založilo na dobrovolnosti. Jsou země, které spoření na důchod nechtěly udělat povinné, jenže na to šly jinak. Zvolily formu takzvaného opt-outu, což znamená, že člověk je automaticky zařazený do systému spoření hned při nástupu do prvního zaměstnání, přičemž může kdykoli vystoupit. Většina lidí to ale neudělá,“ vysvětluje tento „trik“ Zámečník.
Podle něj nyní v opozici zaznívají návrhy na zřízení druhého pilíře důchodové reformy. Česko jej přitom už mělo. Produkt vlády Petra Nečase ale využilo pouhých 86 tisíc lidí a následná vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL druhý pilíř zrušila. „Sociální demokracie do toho řezala, jak mohla. Slibovala, že to zruší, což je to nejhorší, co se mohlo stát,“ vzpomíná Zámečník.
Nově teď zmínil možnost znovuzavedení druhého pilíře místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Zámečník vysvětluje možné důvody: „Co se líbí Karlovi Havlíčkovi, je ta skutečnost, že takto vzniká velký objem úspor, národní kapitál. Loni byl celkový objem mezd a platů zhruba 2,5 bilionu korun a jedno procento z toho je 25 miliard. Takže by byly peníze na infrastrukturu nebo třeba na jadernou energetiku, protože je jasné, že ČEZ to sám ze svých zisků neufinancuje.“
Zámečník zároveň upozorňuje, že změny v důchodech ale nebudou stačit. „My potřebujeme udělat nějakou důkladnější reformu, nejenom penzí, ale i daňového systému,“ tvrdí.
Kolik si tedy máte spořit na důstojný život v penzi? Kde se vůbec vzala myšlenka penzí? A proč byl na začátku římský voják a německý biskup? A víte, že máme zákon, který nařizuje péči o vaše rodiče? Dozvíte se v Hrotcastu.
