Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
České Behavio, které vylepšuje reklamy tak, aby měly skutečný efekt, získalo další finanční injekci. Nizozemci mu poslali přes 55 milionů korun. Peníze chce firma použít na nové funkce umělé inteligence a další expanzi.
České Behavio, které vylepšuje reklamy tak, aby měly skutečný efekt, získalo další finanční injekci. Nizozemci mu poslali přes 55 milionů korun. Peníze chce firma použít na nové funkce umělé inteligence a další expanzi.
Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.
Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.
Riziko nákazy coronavirem v hromadné dopravě není vyšší než v případě používání automobilu. Takový je závěr německé studie, jež srovnávala skupinu lidí, kteří dojíždějí za prací vlakem nebo autobusem, s těmi, kteří používají auto.
Strach z cestování hromadnou dopravou není v době pandemie čínské chřipky na místě. I když většina zemí omezovala jízdu v autobusech a vlacích, a naopak doporučovala jezdit autem do práce, pokud člověk nosí roušku a dodržuje rozestupy, riziko nákazy je minimální.
Dospěla k tomu studie uznávané společnosti Charité Research Organisation, kterou si objednali němečtí poskytovatelé veřejné dopravy v řadě spolkových zemích jako je Bavorsko, Bádensko-Württembersko, Hesensko, Severní Porýní-Vestfálsko nebo Dolní Sasko.
Deník Süddeutsche Zeitung dodal, že se jedná o první německou epidemiologickou studii, jež se rizikem nákazy v hromadné dopravě zaobírá. Už od loňského listopadu vláda nicméně doporučuje, aby se Němci zbytečným cestám autobusem nebo vlakem vyhnuli.
Počet nakažených ve sledované skupině dojíždějících za prací vlakem a autobusem během čtyř týdnů běhěm února a března byl o něco menší než u těch, kteří jezdili do práce autem, na motocyklu nebo na kole. Při sledování používání různých druhů dopravy nebyly zjištěny významnější rozdíly v počtu nově nakažených covidem. Výzkumníci ale zdůraznili, že v autobusech i vlacích musejí být zachovány rozestupy, nošení roušek a také zajištěna ventilace vzduchu.
V době, kdy se studie konala, už byla v Německu přítomna nakažlivější britská mutace viru. Účastnilo se jí téměř sedm stovek lidí v okolí Frankfurtu nad Mohanem ve věku 16 až 65 let. I když byla skupina poměrně malá, cílem bylo v reálných podmínkách zjistit, zda používání hromadné dopravy zvyšuje riziko nákazy. K ničemu takovému ale nedošlo.
Za celou dobu se nakazilo jen 26 účastníků. Dvanáct z nich bylo ze skupiny, kteří využívali hromadnou dopravu, čtrnáct jezdilo autem, na kole nebo na motorce. Dobrovolníci byli testováni na začátku a konci experimentu pomocí PCR testů. Dojíždění do práce nebo do školy trvalo mezi 15 až 30 minutami v každém směru. Studie nezkoumala, kde se lidé nakazili. Pravděpodobně to bylo na pracovišti nebo doma, kde se zdržovali podstatně delší dobu.
Ministryně dopravy města Brémy Maike Schaeferová výsledek vnímá jako důkaz „o skutečném riziku“ používání autobusů a vlaků v době pandemické situace. K tomu ale pomohla i nižší obsazenost dopravních prostředků, která byla zhruba poloviční než před šířením covidu.
Jednotlivé spolkové německé vlády mají zájem na tom, aby se Němci přestali obávat používat hromadnou dopravu. Jde také o nemalé finanční prostředky, které německé regiony dávají na veřejnou dopravu, navíc dopravní společnosti čelí vysokým finančním ztrátám kvůli propadu obsazenosti.
Odborníci na výzkum dopravy se obávají, že pandemie a omezení, jež trvají více než rok, se v dlouhodobém horizontu projeví na chování lidí. Profesor plánování dopravních systémů Kai Nagel z Technické univerzity Berlín tvrdí, že se řada lidí do vlaku nebo autobusu už nevrátí z obavy, že budou muset cestovat pohromadě s velkým množství lidí.
Stále více lidí také přestává pracovat z domova a začíná do práce dojíždět. V březnu alespoň částečně pracovalo z domu 32 procent německých zaměstnanců. Potenciál pro home office je ale značně vyšší, Ifo Institut jej odhadl až na 56 procent zaměstnanců. Právě práce z domova může podle Olivera Falcka z mnichovského institutu výrazně zpomalit šíření koronaviru.
