Peking za nic na světě nechce hrát hru, na níž Rusům skočili Němci – dostat se do závislosti na dodavateli, který může vydírat otáčením kohoutů z Východu na Západ a zase naopak.
Peking za nic na světě nechce hrát hru, na níž Rusům skočili Němci – dostat se do závislosti na dodavateli, který může vydírat otáčením kohoutů z Východu na Západ a zase naopak.
Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Český vyhledávač letenek Kiwi.com hlásí rekordní výsledky. Konečně už není ve ztrátě a chce uzavřít mír s aerolinkami, s nimiž dosud spíše bojoval než spolupracoval.
Český vyhledávač letenek Kiwi.com hlásí rekordní výsledky. Konečně už není ve ztrátě a chce uzavřít mír s aerolinkami, s nimiž dosud spíše bojoval než spolupracoval.
Platy českých IT expertů jsou pořád nadprůměrné. Firmy vyvažují zkušené ajťáky zlatem, tempo růstu jejich mezd už ovšem zpomaluje. Vyplývá to z průzkumu internetového portálu Smitio.
V období covidu byl o ně obří zájem, který dosud zcela neodezněl. Přesto už pro ajťáky žně skončily – situace se uklidnila a masivní nábory jsou minulostí. Firmy sice IT experty stále chtějí, začaly ale pečlivě zvažovat obsazení každé pozice. A na rozdíl od dřívějška je neshánějí jen za pomoci inzerátů. Stále větší oblibě se dnes těší třeba meetupy.
„Zájem o pracovníky v IT není tak výrazný jako v minulosti. Zatímco v předchozích letech mzdy v této oblasti neustále stoupaly, nyní je patrný obrat. Růst platů zpomaluje a někde dokonce klesá,“ říká Kateřina Marešová ze společnosti Smitio, která stojí za průzkumem nazvaným Mzdy v IT.
Vzhledem k tomu, že na českém pracovním trhu jich je stále nedostatek, se ajťáci nebojí říct si o vysoce nadstandardní peníze. Hlavní roli ale hraje praxe. „Po více jak desetileté praxi si produktový manažer vydělá 205 tisíc měsíčně, IT manažer 211 tisíc, vývojář softwaru 215 tisíc. Jeden z respondentů na pozici UX/UI designér pak odpověděl, že jeho mzda po 10 letech praxe je 430 tisíc měsíčně,“ uvádí ředitelka Smitia Denisa Janatová.
Na takto vysoké platy ale každý ajťák nedosáhne hned. Tester si v průměru vydělá 62 tisíc korun, vývojář kolem 75 tisíc, IT manažer si pak měsíčně přijde na necelých 95 tisíc korun. Juniorní kandidáti, kteří čerstvě dokončili svá studia, mají oproti svým seniornějším kolegům často nadhodnocené představy o mzdách. Přesto by obvykle na nabídku, která jejich představě nevyhovuje, nekývli.
„Z našeho průzkumu vyplynulo, že 43,2 procenta respondentů by ani nereagovalo na inzerát, kde je uvedena nižší mzda. 35,1 procenta je ochotno finanční požadavky snížit v případě zajímavého projektu a 13,5 procenta na nabídku reaguje s cílem zaměstnavatele přesvědčit o navýšení platu,“ vyjmenovává Janatová.
Kromě těchto požadavků na finanční ohodnocení požadují ajťáci po zaměstnavatelích i další výhody. Nejžádanějším benefitem je pracovní flexibilita. „Ta podporuje work-life balance a prorodinnou kulturu společnosti. Alespoň částečnou práci z domova pak ajťáci nepovažují za výhodu, ale za samozřejmost. Totéž platí o firemním počítači nebo mobilu,“ doplňuje Janatová s tím, že oblíbeným bonusem ajťáků je třeba parkovací místo nebo zajištěné snídaně a obědy.
Pandemie každopádně nastavila trend vzdálené spolupráce – málokterý ajťák sedí denně v kanceláři. Asi půlka z nich dochází do pracoviště několikrát týdně, zbytek dní zůstává doma. Hybridní modely jsou zajímavé i v případě práce pro zahraniční firmy. „Covidem se smazaly hranice. Čeští IT specialisté začali být velmi zajímaví pro cizí společnosti, které jim nabízejí pracovat z Česka za zahraniční plat,“ uzavírá Janatová.
