Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

EU versus Apple: Kvůli odpojení webových aplikací Applem šly rukavice dolů

Unijní antimonopolní regulátor sbírá u vývojářů argumenty proti novým pravidlům výrobce iPhonů. Apple čeká v Evropě hloubková kontrola.

EU versus Apple: Kvůli odpojení webových aplikací Applem šly rukavice dolů
ilustrační foto | Shutterstock.com

Evropská unie podnikla na konci února první kroky k formálnímu vyšetřování společnosti Apple. Důvodem je rozhodnutí firmy odříznout přístup k aplikacím, které obcházejí její AppStore. Brusel tak posiluje dohled nad Applem – a činí tak za pomoci neočekávaných pomocníků, Microsoftu a Mety.

Unijní antimonopolní úřad zaslal minulý týden vývojářům otázky, aby zjistil, jaké dopady na ně bude mít rozhodnutí Applu zakázat v EU takzvané „progresivní webové aplikace“ (anglickou zkratkou PWA). Takový tah obvykle signalizuje, že se úřad hodlá pustit do hloubkové kontroly zkoumaného byznysu. Evropská komise také listu Financial Times potvrdila, že se řečenou záležitostí zabývá.

Apple předtím oznámil, že od příštího měsíce přístup k těmto webovým aplikacím v EU zakáže. Tato funkce umožňuje společnostem vytvářet aplikace, jež jsou přístupné coby webová stránka s tlačítkem, která se zobrazuje na domovské obrazovce uživatelova iPhonu.

Děláme to kvůli bezpečnosti

Společnost zdůvodnila odříznutí PWA svou snahou o dodržení evropského zákona o digitálních trzích. Argumentovala tím, že jiné prohlížeče než její vlastní (Safari) by uživatele vystavily bezpečnostním rizikům, na což je příslušný zákon háklivý.

Celé to trochu zní jako snaha omluvit odebrání hasících přístrojů z budovy tvrzením, že by mohly při manipulaci někoho zranit. Tah Applu totiž ve skutečnosti odřízne cestu vývojářům, kteří se chtějí vyhnout 30procentním poplatkům, jež si firma účtuje za nákupy přes AppStore.

„V této souvislosti se zabýváme zejména problematikou progresivních webových aplikací a můžeme potvrdit, že jsme zaslali žádost o součinnost Applu i vývojářům aplikací, kteří mohou poskytnout užitečné informace pro naše posouzení,“ uvádí prohlášení Evropské komise na dané téma.

Formálnímu řízení by Apple mohl předejít dalšími ústupky. Jinak zákon o digitálním trhu (DMA) umožňuje evropské exekutivě pokutovat společnosti až do výše 10 procent jejich celosvětového ročního obratu; recidivisté mohou dostat pokutu až 20procentní.

Thierry Breton, komisař EU pro vnitřní trhy, řekl: „Každá společnost, u níž se zjistí, že nedodržuje [DMA], bude čelit přísným sankcím.“

Netradiční spojenci

Když Apple v lednu oznámil, že provede v Evropě změny ve svém mobilním softwaru iOS, například umožní uživatelům stahovat aplikace z jiných zdrojů a přistupovat k alternativním platebním systémům, reakce se různily.

Kritici tvrdí, že změny mohou vést k tomu, že tvůrci úspěšných aplikací budou Applu platit mnohem více než v současnosti. Zároveň by podle nich nová pravidla zbavila konkurenty jakékoli motivace k vytváření alternativních obchodů s aplikacemi. Pozoruhodnou shodou okolností jsou v čele davu kritiků Applu dvě firmy, jejichž vlastní hlad po neomezené moci je dostal do křížku s (především evropskými) regulátory – Microsoft a Meta.

graf: kolik Apple vydělává v jednotlivých regionech světa
Hrot24, Pavel Svatoš

„Počáteční kroky Applu nejsou v souladu se snahou o vytvoření smysluplné alternativy k jedinému obchodu, který je k dispozici na největších herních platformách na světě, což jsou mobilní telefony,“ řekl Phil Spencer, šéf herního oddělení Microsoftu: „Budeme tedy i nadále spolupracovat s regulačními orgány, abychom tuto možnost otevřeli.“

Také šéf společnosti Meta Mark Zuckerberg (ten muž, jenž na firemních poradách skáče po stolech a křičí „Dominance! Dominance!“) rovněž odmítl návrh společnosti Apple jako „zatěžující“ a „v rozporu“ se záměrem nařízení EU. Kromě toho uvedl, že by byl překvapen, „kdyby se nějaký vývojář rozhodl jít do alternativních obchodů s aplikacemi“.

Politické strašidlo

EU se do prověřování webových aplikací pustí zřejmě po 6. březnu, kdy uplyne lhůta, do které musí společnosti splnit podmínky evropského zákona o digitálním trhu (DMA). Ten si bere na paškál moc nakumulovanou v rukou velkých technologických skupin.

Problém spočívá v tom, že tyto skupin jsou převážně americké. Po očekávaném (či přinejmenším možném) zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu by už zhruba za rok hrozilo, že se z věcného sporu na dosud neprobádaném poli stane politikum.

V takto formulovaném sporu by pak americké firmy měly jasnou převahu. Pokud by se tedy velcí hráči jako Apple rozhodli věc protahovat co nejdéle, dávalo by to z taktického hlediska smysl. A jakou lepší zdržovací taktiku znáte než předložit zmatený návrh, jehož samotné odmítnutí bude Evropě trvat měsíce?