Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Návrh zákona počítá s uvězněním nevhodně oblečených lidí. (Ne)vhodnost oděvu však nespecifikuje.
Vláda čínského prezidenta Si Ťin-pchinga je trochu jako britští komici Monty Python: vždycky, když už si myslíte, že jste od nich zažili všechno, zase překvapí něčím novým. Na začátku září se pustili (Číňané, ne Pythoni) do oblékání. Navrhli zákon, jenž zakazuje projevy a oblékání „poškozující ducha čínského národa“. Pokud vstoupí v platnost, mohou být lidé, kteří se proviní, pokutováni nebo uvězněni. Zákon ovšem neupřesňuje, co považuje za porušení sebe sama.
Číňané mají před sebou řadu změn zákona o veřejné bezpečnosti, jenž platil víceméně beze změn několik desetiletí. Ustanovení o odívání vyvolalo okamžitou reakci veřejnosti – mnozí jej na internetu kritizují jako přehnané a absurdní.
Lidé, kteří nosí (nebo k tomu nutí ostatní) oblečení a symboly, jež „podkopávají ducha nebo zraňují city čínského národa“, by mohli být zadrženi až na patnáct dní a pokutováni až do výše pěti tisíc jüanů (asi patnáct tisíc korun), píše agentura Reuters.
Stejný trest může hrozit i těm, kteří onoho ducha číňanství podkopávají verbálně. Navrhované právní změny zakazují „urážet, pomlouvat nebo jinak ostouzet jména místních hrdinů a mučedníků“ a vandalismus na jejich pamětních sochách.
Otázka, jak mohou orgány činné v trestním řízení jednostranně určovat, kdy jsou „zraněny city“ národa, zůstává dosud nezodpovězena. „Bude se počítat nošení obleku a kravaty? Marxismus vznikl na Západě. Bude se jeho přítomnost v Číně také počítat jako zraňování národních citů?“ napsal jeden z uživatelů na Weibu, čínské platformě podobné Twitteru.
Právní experti zase kritizují vágní formulaci zákona a obávají se jeho zneužití. Britská BBC cituje Čao Chungovou, profesorku práva na Čínské univerzitě politických věd a práva, jež uvedla, že nedostatečná jasnost by mohla vést k porušování osobních práv. „Co když má vykonavatel zákona, obvykle policista, svůj vlastní výklad ublížení na zdraví a iniciuje morální odsouzení ostatních nad rámec zákona?“ ptala se.
Jestli paní profesorka ještě žije, nevíme. Uvedla jeden případ, který loni v Číně zaujal na titulních stranách novin, kdy policisté ve městě Su-čou zadrželi ženu v kimonu. Obvinili ji z „vyvolávání hádek a provokací“, protože měla na sobě japonský oděv. Tento incident vyvolal na čínských sociálních sítích nejednu znepokojenou reakci.
Letos v březnu zase policisté zadrželi ženu, která si na nočním trhu oblékla repliku japonské vojenské uniformy. (Pro srovnání, zkuste jít do Lidlu v uniformě wehrmachtu a sledujte, jak se vám povede.) A na začátku minulého měsíce se se zlou potázali návštěvníci koncertu tchajwanské zpěvačky Čang Chuej-mei v Pekingu, kteří přišli v oblečení s duhovým potiskem.
I vycepovaní Číňané jsou z toho perplex. „Nosit kimono znamená zraňovat city čínského národa, jíst japonské jídlo znamená ohrožovat jeho ducha? Kdy se city a duch léty prověřeného čínského národa staly tak křehkými?“ napsal na internetu jeden z populárních sociálních komentátorů, který píše pod pseudonymem Wang Wusi.
Návrh zákona je jen jedním z příkladů toho, jak se čínský prezident Si Ťin-pching od svého nástupu do čela země v roce 2012 snaží nově definovat, co je vzorný čínský občan. V roce 2019 vydala jeho Komunistická strana Číny „morální směrnice“, které obsahují doporučení, že máte být zdvořilí, cestovat s nižší uhlíkovou stopou – a především „věřit“ v pana Siho a jeho partaj.
