Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Evropská komise dnes schválila České republice dotace ve výši 702 milionů eur (17,9 miliardy Kč) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Česko podle komise splnilo podmínky, aby mohlo další finance z Národní plánu obnovy získat.
„Po posouzení žádosti o platbu předložené 6. prosince 2023 komise předběžně dospěla k závěru, že Česko uspokojivě splnilo 28 milníků a cílů stanovených v prováděcím rozhodnutí Rady pro vyplacení druhé a třetí splátky,“ uvádí se v prohlášení komise.
První řádnou platbu schválila Evropská komise České republice již loni v únoru, tehdy šlo o dotace v objemu 928 milionů eur (23,6 miliard Kč). V letošním roce plánuje Česko podat žádost o proplacení i čtvrté a páté tranše Národního plánu obnovy. Zatím ale není rozhodnuto, zda půjde o jednu žádost za obě tranše dohromady (jako tomu bylo nyní), nebo dvě samostatné žádosti.
Národní plán obnovy má šest pilířů: digitální transformaci, ekologickou transformaci a fyzickou infrastrukturu, vzdělávání a trh práce, výzkum, vývoj a inovace, veřejnou správu a zdravotnictví. Loni v září Evropská komise schválila jeho revidovanou podobu a současně s tím i zvýšení objemu peněz určených pro Česko o 2,2 miliardy eur na 9,2 miliardy eur (234,2 miliardy korun). Z toho 736 milionů eur (18,7 miliardy korun) tvoří peníze z projektu REPowerEU, které mají jít na investice do rozvodné sítě, obnovitelných zdrojů a čisté dopravy. Peníze z Národního plánu obnovy může Česko čerpat v devíti platbách.
Národní plán obnovy vznikl v EU ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. Primárním cílem českého plánu obnovy je zvýšení ekonomické prosperity a zkvalitnění života.
