Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Češi se spokojí s nízkými mzdami. Jsou šikovní, ale nevěří si. Proč jsou na tom Rumuni lépe

Maďaři, Poláci nebo Rumuni jsou mnohem agresivnější v prosazování svých platových požadavků.

Češi se spokojí s nízkými mzdami. Jsou šikovní, ale nevěří si. Proč jsou na tom Rumuni lépe
Hrotcast Pavla Štrunce a Miroslava Zámečníka | foto Hrot

Důvody pro nejnižší růst mezd v EU – podle ekonoma a analytika Hrot24 Miroslava Zámečníka nejsou na tom Češi a Slováci v porovnání s jinými novými členskými státy EU nejlépe hned z několika důvodů: „My jsme schopní se spokojit s relativně nízkými mzdami, protože máme vysokou preferenci stability. Jistoty pracovního místa“, vysvětluje hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník. Připomíná, že na rozdíl od Čechů a Slováků jsou národy jako Maďaři, Poláci nebo Rumuni mnohem agresivnější v prosazování svých mzdových požadavků. „V Česku mzdy rostly tempem, asi tak jak to pozorujeme v Belgii, nebo v Holandsku. Jinými slovy – západním tempem, jenže jsme měli východní inflaci“, upozorňuje Miroslav Zámečník.

Zámečník dále poukazuje na kulturní rozdíly v přístupu k práci a migraci za lepšími příležitostmi. Zatímco v Polsku a na Slovensku je migrace za prací běžnější a lidé jsou ochotnější žádat o vyšší plat, v Česku se tato tendence nejeví tak výrazně. Mnoho Čechů považuje žádost o vyšší mzdu za neslušnost. „V mé generaci je takových lidí, kteří si nedovedou říct o přidání docela vysoké procento. Tím samozřejmě škodíme sami sobě a pak se nedivme, že máme pokles reálných mezd“, říká analytik Hrot24.

Češi se spokojí s nízkými mzdami. Jsou šikovní, ale nevěří si. Proč jsou na tom Rumuni lépe.

Přeskočíme Německo

Zámečník zároveň odhaduje, že letos Česko poroste rychleji než Německo. Zhruba o jedno procento a navzdory tomu, že je se svým západním sousedem ekonomicky velmi propojeno. Jak to může Česko zvládnout? V čem se má inspirovat u Číňanů? A proč je Česko „Paříží“ Slovanů? Dozvíte se v podcastu.