Za 12 vteřin ukrást 25 milionů dolarů? Nové technologie ohrožují bezpečnost bank

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Celý článek
0

Proč je český tendr na nové reaktory pro francouzskou EdF zásadní

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Celý článek
0

Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Bliknutí v europarlamentu, buďme za něj rádi

Je to prozření, že zelená politika zdraží potraviny, jako zdražila energie, nebo jen dočasný předvolební zájem o tradiční voliče lidových stran z venkova?

Zvláštní vzpoura se odehrála nedávno v Evropském parlamentu, když výbor pro životní prostředí fakticky vystavil stopku zelenému nařízení EU o obnově přírodních ekosystémů. Byl to už třetí výbor, který návrh v podobě dohodnuté ministry pro životní prostředí se stejným výsledkem projednával, a nebylo to proto, že by byl málo radikální, ale přesně naopak.

Europoslanci po sérii pro evropské obyvatelstvo mnohem drastičtějších a nákladnějších dekarbonizačních směrnic náhle zjistili, že jejich legislativa může mít také nějaké nežádoucí dopady. S frakcí Evropských konzervativců a reformistů, jejíž součástí je i ODS, by nyní měli mít dost hlasů pro odmítnutí nařízení i v plénu.

Vadí jim zejména opatření zasahující do zemědělství, jako je vracení toků do původních koryt, a hlavně návrat deseti procent zemědělské půdy přírodě. Je to prozření, že zelená politika zdraží potraviny, jako zdražila energie, nebo jen dočasný předvolební zájem o tradiční voliče lidových stran z venkova?

Podstata není hloupá

To se těžko odhaduje. Zkušenost z Nizozemska, kde protestní hnutí farmářů zválcovalo březnové komunální volby, které zásadně ovlivňují složení horní komory tamního parlamentu, je velmi výmluvná. Šlo o jasný důsledek pokusu konzervativně liberální vlády Marka Rutteho snížit počty zvířat chovaných na holandských farmách a mělo to značný ohlas po celé Evropě.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit