Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Bidenovo moratorium na nové projekty LNG zvýší cenu plynu. Vydělat na tom může i Rusko

Americký prezident pozastavil schvalování nových projektů na export LNG. I když nedostatek dodávek plynu pro Evropu nehrozí, protože běží již schválené projekty, dlouhodobě může dojít ke zvýšení ceny amerického zkapalněného zemního plynu.

Bidenovo moratorium na nové projekty LNG zvýší cenu plynu. Vydělat na tom může i Rusko
Americký LNG tanker | foto Shutterstock.com

Rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena pozastavit až do listopadových voleb schvalování nových projektů pro výstavbu exportních terminálů pro zkapalněný zemní plyn LNG vyvolalo na druhé straně Atlantiku paniku.

Je spojená s obavami, zda lze věřit Spojeným státům, že budou dlouhodobě dodávat požadované objemy kapalného fosilního zdroje do Evropy, která masivně investuje do nových terminálů pro jeho zpracování. EU se tak rozhodla po agresivním výpadu Ruska na Ukrajinu před dvěma lety, aby už nebyla závislá na ruském zemním plynu.

Bidenův krok je motivován snahou uklidnit levicové voliče demokratů, kteří odkazují na nedávnou studii o tom, že je export LNG z Ameriky do Evropy z hlediska celkové produkce skleníkových plynů (včetně úniků metanu) horší než spalování evropského uhlí v evropských elektrárnách. Tvrdí to profesor ekologie z Cornellovy univerzity Robert Warren Howarth a zároveň požaduje, aby se LNG přestalo v globální ekonomice úplně používat.

Americké společnosti, kterých se moratorium Bílého domu dotklo, si nyní samozřejmě stěžují. Bylo zastaveno schvalování sedmnácti projektů včetně výstavby terminálu CP2 v Louisianě, jež se má stát největším podobným zařízením v zemi s roční kapacitou až 24 milionů tun zkapalněného plynu. Přitom jen loni USA vyvezly celkem 86 milionů tun LNG a staly se nějvětším světovým exportérem této komodity. Navíc už schválené projekty navyšují současné exportní kapacity na dvojnásobek.

Za kolik se prodává v Evropě zemní plyn? Je levnější než před útokem na Ukrajinu

Nicméně rozhodnutí Bidena, které by po jeho potenciálním zvolení v listopadu mohlo být „definitivní“, může podle poradenské skupiny Wood Mackenzie ohrozit projekty s celkovou kapacitou sto milionů tun LNG ročně. To by ale vyvolalo tlak na vyšší ceny fosilní těkavé komodity, varovaly The Financial Times.

Bez dlouhodobého růstu nabídky LNG mohou světové ceny plynu na konci dekády začít růst, což není dobrá zpráva pro země, které na tento zdroj vsadily svou „energetickou budoucnost“, jako je Německo nebo Česko.

A v konečném důsledku by na tom mohlo profitovat právě Rusko, které se snaží svou produkci zkapalněného plynu zvyšovat. Oxfordský institut energetických studií upozornil, že Putinova říše má připraveno několik projektů pro export LNG, včetně terminálu v Murmansku. Ten by se měl začít stavět příští rok a plánovaná roční kapacita přesahuje dvacet milionů tun zkapalněného plynu.