Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Před každým krachem v dějinách vypadalo všechno skvěle, říká nejlépe placený bankéř světa Jamie Dimon z JPMorgan Chase. Obává se návratu velké krize ze 70. let.
Americká ekonomika se zdá být skutečně silná – HDP ve čtvrtém čtvrtletí vzrostl o 3,3 procenta, trh práce je živý a akciové trhy lámou rekordy. Inflace po neúprosném zvyšování sazeb Fedu (od března 2022 do července 2023) citelně zpomalila, i když se stále pohybuje nad dvouprocentním cílem centrálních bankéřů.
To všechno budí naději, že Fed bude schopen dosáhnout „měkkého přistání“, kdy se ekonomika sice nepropadne do recese, ale ochladí se natolik, aby se náležitě snížila.
Analytiky kromě toho povzbudily nad očekávání příznivé zprávy z trhu práce, odolnost spotřebitelů a náznaky šéfa Fedu Jeroma Powella o možnosti začít se snižováním sazeb již letos.
Jenže Jamie Dimon, generální ředitel banky JPMorgan Chase, není o růžové budoucnosti nijak přesvědčen. Nesdílí názor optimistů, že trh propluje několika příštími lety bez problémů.
Nejlépe placeného bankovního šéfa planety (právě dostal přidáno, takže si za loňský rok připíše 36 milionů dolarů) znepokojuje výše státního dluhu. Jde podle něho o „nejpředvídatelnější krizi“, které v současnosti americká ekonomika čelí. Tato eventualita je ještě v nedohlednu, řekl Dimon minulý měsíc v rozhovoru na půdě think tanku Bipartisan Policy Center; tento týden však naznačil, že v kratším časovém horizontu se mohou objevit i další překážky.
Na konferenci JPMorgan High Yield and Leveraged Finance v Miami Dimon uvedl, že rok 2024 byl „zatím dobrý“; stále více se mluví o rostoucím objemu fúzí a akvizic a důvěra trhu je pořád na vzestupu. Jenže – „trhy mění názor docela rychle,“ poznamenal Dimon v pořadu americké televize CNBC Fast Money Halftime Report.
A dodal: „Vzpomeňte si, že v roce 1972 jste se také cítili skvěle. A před každým krachem jste se cítili skvěle, a pak se věci najednou změnily.“ Sedmdesátá léta skutečně začala pozitivními zprávami o rostoucí úrovni zaměstnanosti a fiskálních stimulech, rychle však nastoupila všežravá inflace, poslala ekonomiku do recese a k uklidnění potřebovala zvýšení úrokových sazeb na více než 16 procent – to vše se stalo do roku 1981.
„Musíte se dívat kupředu,“ pokračoval Dimon. „Myslím si, že existují věci, které jsou svým způsobem znepokojivé, které musíme sledovat.“ Nejrespektovanější zástupce Wall Street otevřeně řekl, které faktory podle něj mohou překvapit: inflace, která je lepší, než se očekávalo, vládní dluh a geopolitika.
Dimon řekl, že důvodem, proč se ekonomice v současné době daří tak dobře, jsou fiskální výdaje a jejich druhotné efekty, ale dodal: „Trh tak trochu přeceňuje pravděpodobnost měkké přistání. Může k němu klidně dojít, ale jestli trh vidí tu šanci někde mezi 70 a 80 procenty, já bych ji viděl zhruba poloviční.“
Dimon dále řekl: „Vždy je chybou dívat se pouze na aktuální rok. Všechny tyto faktory, o kterých mluvíme – kvantitativní utahování, fiskální výdaje, deficity, geopolitika – se mohou projevit až v průběhu více let, ale projeví se a každý bude mít svoje dopady. A my moc nevíme, jaké ty dopady budou. Takže jsem ve všem tak trochu opatrný.“
Šéf JPMorgan není jediný, kdo se obává návratu situace před 50 lety. Německá Deutsche Bank již loni na podzim napsala, že vidí „nápadně mnoho paralel“ se 70. lety. Z jiného konce, ale v témže duchu zdrženlivosti se tento týden vyjádřil i David Solomon, generální ředitel investiční banky Goldman Sachs.
Na úterní konferenci (švýcarské banky) UBS řekl, že bychom neměli být příliš optimističtí. „Svět je nastaven na měkké přistání,“ řekl Solomon. Ve shodě s Dimonem dodal, že i trhy počítají s vysokou pravděpodobností takového vývoje.
„Můj vlastní názor však je, že to není tak jisté,“ uvedl Solomon. Dodal, že zatímco „horní polovina ekonomiky“ se ve Spojených státech drží pevně, některé segmenty spotřeby začínají praskat: „Mluvil jsem s několika generálními řediteli, kteří řídí podniky a kteří by mohli mít dobrý přehled o tom, co bych nazval chováním typu od výplaty k výplatě“.
„Myslím, že v posledních několika měsících jste viděli vzorec značící zesilování tohoto chování, což znamená, že nižší část ekonomiky je o něco zranitelnější,“ řekl. Vzhledem „k extrémním narušením“ zaviněných pandemií a následnou normalizací poměrů se to podle něj dalo očekávat.
Solomon a Dimon nejsou jediní, kdo vidí výhledy americké ekonomiky značně nejistě. Také Ellen Zentnerová, hlavní ekonomka americké banky Morgan Stanley, v pondělí uvedla, že americká ekonomika „zažije v určitém okamžiku tvrdé přistání“.
To ukazuje, jak složitou roli musí nyní Fed hrát. Spotřebitelské ceny v lednu vzrostly více, než se očekávalo, což Fedu ztíží možnost snižovat sazby.
„Čím déle Fed zůstává v nebezpečné zóně vyšších sazeb, tím více se zvyšuje riziko krachu nebo tvrdého přistání,“ řekl minulý týden James McCann, zástupce hlavního ekonoma finanční firmy Abrdn. „Jsou tak blízko k tomu, aby se jim podařilo toto měkké přistání, a je pochopitelné, že nemohou ponechat sazby vysoko příliš dlouho,“ dodal.
Jestli se Fedu a jeho šéfovi Powellovi povede hladce přistát, nebo jestli se kvůli tomu světová ekonomika otřese, se postupně dozvíme.
